Jaká je souvislost mezi rajčatovým protlakem, tuňákem, sójou a vepřovým masem? V současné době se z těchto potravin staly komodity – jejich hodnotou není kvalita, ale schopnost generovat zisk nadnárodních kobylkových společností.
Migrace neznamená jen odchod člověka do zahraničí. Neoddělitelnou součástí tohoto fenoménu jsou rodiny, které zůstaly doma – nejčastěji ženy a děti. Co se s nimi děje? Jaký je jejich každodenní život například v Mexiku, Senegalu, Etiopii, ale také v
Diktátoři dobře vědí, že sportovní výhra je stejně důležitá jako vítězství na bojišti. Zábavná i mrazivá výprava do dějin fotbalu v Sovětském svazu nebo za slavnými střety mezi reprezentací impéria a malými satelity ve východním bloku.
Kam až může zavést společnost nenávist? Střelba u baru Tepláreň nebyla činem jednoho radikalizovaného mladíka, prostor pro ni otevírá hate speech kolem nás: řeč veřejné debaty, projevy politiků, komentáře na sociálních sítích.
Nejsevernější osídlená oblast Grónska. Pár desítek obyvatel, kteří dokáží přežívat v drsných podmínkách. Jejich počet stále klesá. Zato stoupá počet novinářů, kteří sem jezdí sledovat globální oteplování a tání ledovce.
Afghánistán? To je džihád, šaría, opium a divoké konopí. Ano, takové jsou stereotypy. A teď si představte například islámskou feministku. Že je to nemožné? Vůbec ne. I taková je jedna z mnohých tváří Afghánistánu.
Vzepřít se Rusku, bránit své území a nezávislost – na to Čečensko krutě doplatilo. A Západ tehdy mlčel, protože se nechal od Vladimira Putina přesvědčit o tom, že Čečenci jsou teroristé a vyhlazovací válka je nutností.
Romantické představy o pirátech hoďte přes palubu. Nelidské zacházení s pracovníky rybářských lodí, drancování přírodního bohatství nebo pašování zbraní – zdá se, že nekonečný prostor mezinárodních vod schová všechno.
Make Královec Czech Again! Co ale doopravdy víme o dějinách Kaliningradu? Donedávna to byl jen kus Ruska mezi Polskem a Litvou, dnes možná základna pro útok na Západ.
Když nemáte na výběr, musíte zkusit i nemožné – dostat se přes Mexiko do Spojených států. Třeba budete mít štěstí a cestou vás jen okradou, ale nezabijí. Nebo neznásilní. Doma není na co čekat.
Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti?
Poprvé po sedmdesáti pěti letech se v roce 2018 neudělovala Nobelova cena za literaturu. Důvodem bylo sexuální násilí a jeho krytí v kruzích blízkých Švédské akademii.
Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené.
11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Åsne Seierstad. Nenapsala knihu o boji s terorismem, ale o jedné afghánské rodině.
Život bez peněz a majetku. Bez náboženství a politiky. V komunitě, která všechno sdílí. Katarzyna Boni se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jak se v indickém utopickém městě Auroville po padesáti letech od jeho založení žije.
Násilí a bezpráví, které zažíváme, vracíme jiným. Tak jednoduché to je. Tak strašné. Kanadské internátní školy, kam byly umisťovány proti vůli rodičů děti původních obyvatel, byly zlo. Toby zemřel sedmadvacetkrát a Kanada se začíná ptát proč.
Připadá vám, že nutně potřebujete nové tričko? Než si ho pořídíte, přečtěte si knihu Marka Rabije. Přesčasy, dětská práce, dlouhé směny, továrny v rozpadajících se barácích: cena evropské módy.
Kdyby se Hemingway narodil v Polsku, psal by jako Kapuściński. Reportér stojí uprostřed zuřícího davu, na hlavu mu míří samopal africké hlídky nebo se plazí džunglí – a my s ním.
