naučná, odborná a učebnice

Jaroslav Preiss patřil k nejvýraznějším osobnostem meziválečného Československa. Byl reprezentantem Živnostenské banky, největšího finančního a průmyslového uskupení v zemi.

Dramatická poslední léta života zaznamenal bratr prezidenta Edvarda Beneše v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.

Vzpomínky dcery T. G. Masaryka na dětství, rodinu, na vztahy mezi jejími členy, na své zážitky z doby studií a ze Slovenska.

Předkládaná edice přináší stenografické záznamy diskusí z let 1949–1950.

Edice dosud takřka neznámého deníku Adolfa Černého, jenž zachycuje každodenní dění mírové konference v Paříží roku 1919.

Vzpomínky a zápisy předního českého historika Františka Kutnara (1903–1983), rodáka z Mlázovic v Podkrkonoší.

Někdejší národně demokratický poslanec a publicista dr. Vlastimil Klíma (1898–1987) podává memoárové svědectví o své činnosti v českém protinacistickém odboji za druhé světové války a o svých odbojových spolupracovnících.

Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života.

Rozsáhlé paměti Františka Ježka (1890–1969), v meziválečném období podrobně zachycují a reflektují osudné události roku 1938 v Československu.

Dosud nepublikované archivní materiály umožňují čtenáři sledovat Štěpánkovo krátké působení v čele washingtonské legace v letech 1920–1923.

Politická korespondence c. k. ministra krajana Antonína Rezka s mladočeským předákem Bedřichem Pacákem.

Memoáry Jiřího Havelky (1892–1964), v letech 1938–41 ministra československé a posléze protektorátní vlády a zároveň přednosty prezidentské kanceláře, podávají působivé svědectví o událostech českých dějin od podzimu 1938 do září 1941 .

Paměti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií.

Čtivě napsané paměti přinášejí mnoho neznámých faktů a dnešnímu čtenáři zpřítomňují atmosféru osudových dnů roku 1938.