naučná, odborná a učebnice

Kniha, jež představuje druhý díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV, pojednává o časovosti, jak naznačuje už její titul, implikující kritiku pojetí času a časovosti ve filosofii Martina Heideggera.

Druhé vydání knihy o Metuji se od prvního z roku 2020 liší kromě aktualizace některých údajů hlavně barevností. Zatímco předešlá kniha byla převážně černobílá, jen s barevnými přílohami na konci každé kapitoly, druhé vydání je celobarevné.

Kniha je autorovou první ryze filosofickou prací a představuje první díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV. Titul knihy znamená zásadní spor epistemologie, totiž co je „fenomén“ ve vědě.

Kniha z pera jaroměřských historiků navazuje svým monografickým zaměřením na jejich úspěšnou publikaci Josefov.

V této knize si čtenář vedle množství pověstí přečte také zajímavé informace o životním stylu kladských Čechů i o svérázu krajiny, v níž žili.

Autorčiny vzpomínky na život v Loukově nedaleko Semil a jeho okolí zachycují převážně její dětství a mládí, tedy dobu značně vzdálenou od doby napsání textu, přesto však obsahují až obdivuhodné detaily líčených událostí.

Druhé vydání pozoruhodné knížky z roku 1911, jíž chtěl hronovský knihtiskař Josef Bláha spolu se svými spolupracovníky náležitě představit město a jeho okolí.

Jak napovídá název, kniha zachycuje časový úsek dramatických let 1938 až 1945 v poměrně úzké oblasti Jablonecka a Semilska.

Tato kniha zachycuje úsek z dějin Slezska, země, s níž nás po staletí pojilo množství různých vazeb. Původně tvořilo součást polského království, ale od dob krále Václava II. bylo postupně připoutáváno k zemím Koruny České.

Knížka je třetím souborem vyprávěnek zachycených při výzkumu nářečí v Podkrkonoší v letech 2010–2016, tentokrát především na Železnobrodsku a Semilsku, jen několik málo jich pochází z Vysocka a Jilemnicka.

Kniha zachycuje životní příběhy dvacítky kladských Čechů a vzpomínky na jejich dětství a rané mládí v části Kladska, zvané Český koutek.

Monografie přináší reprezentativní vhled do literárního nonsensu, jehož problematika nebyla u nás dosud v takovém rozsahu odborně zpracována.

Originálně pojatá knížka se zabývá spisovateli, kteří se inspirovali Broumovskem a Polickem a do zdejšího prostředí zasadili své příběhy, literárními vzpomínkami těch, kteří jím prošli, i autory, již jsou s ním hluboce spjati svými životy.

Knížka, kterou otvíráte, není zdaleka jen cestovní deník, jak byla původně zamýšlena. Vedle záznamů postřehů z několika cest, které podnikla její autorka se svými kobylkami Jívkou a později i Jiskrou, totiž obsahuje i zápisy běžného deníkového typu.

Tato kniha mapuje situaci v jabloneckém sklářském průmyslu v letech 1918 až 1938, kdy mělo tato odvětví svoje výrazná specifika.

Autor knihy, náchodský kněz, historik a spisovatel Josef Myslimír Ludvík, líčí cestu z Náchoda na Sněžku a na další místa na naší i slezské straně pohoří.

Kniha se zabývá tématem odsunu / vyhnání Němců z Československa, jež stále zůstává z mnoha důvodů otevřené.

Kniha přináší přehled vybraných filosofických teorií, z nichž lze formulovat pojem morálky tak, aby se mohl stát podkladem pro empirický psychologický výzkum.

Knížka drobných vyprávění pro děti doprovázená autorovými vlastními ilustracemi. Drobečky v naší knize jsou vlastně střípky světa, v němž žijeme. Autor z něj vybral, co ho zaujalo, to namaloval a poté ke každému obrázku vytvořil příběh.

Kniha se snaží zachytit ducha lidových pověstí ze západních Krkonoš a jejich podhůří, jednoho z nejbájivějších krajů u nás.