ostatní

Louis Kahn (1901–74) je vedle Le Corbusiera a Miese van der Roheho jedním z nejproslulejších architektů modernismu, kteří nejvíc ovlivnili následující generace.

Města se stala opakem toho, čím byla dříve. Jsou výrazem společenské atomizace a ztráty smyslu pro místo jako způsob osvojení prostoru. Důvody těchto změn jsou tak komplexní, že je obtížné, byť ne nemožné je popsat.

Kniha si komparativním prizmatem klade otázku, zda lze z konkrétních historických souvislostí vývoje čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně – vysledovat rozdílné sídelní strategie.

Předchozí kniha Paula Shephearda, Co je architektura? se zabývala tvorbou skutečných, hmotných věcí: krajin, budov a strojů. Pěstěná divočina je o krajinách a o strategiích, jež řídí to, jak člověk krajinu formuje.

Krátké texty autorů jsou reflexí událostí z vlastní stavební praxe, jakož i výsledkem přemýšlení nad postavením architekta v současné české společnosti.

Editorský výběr sedmi teoretických textů představujících průřez současným kritickým myšlením na poli urbanismu a architektury v Evropě.

Kultovní kniha esejů švýcarského architekta Petera Zumthora, držitele Pritzkerovy ceny 2009.

Během rozhovorů, které proběhly v letech 1977 až 2005 a které jsou zde sesbírány, Álvaro Siza komentuje své projekty.

V devíti kapitolách se autor zamýšlí nad tím, co vytváří pro člověka příjemnou atmosféru, prostor, v němž se člověk dobře cítí, a v jakém smyslu a míře k ní přispívá právě architektura.

Těžištěm knihy je chata jako ohnisko Heideggerova života a díla, respektive otázka, zda a nakolik skutečně takovou váhu měla. Adam Sharr je britský architekt s řadou realizací po celé Evropě.

Tato kniha pohlíží na architekturu nikoli jako na autonomní jev, nepojednává o ní v termínech jejího vztahu ke všem možným ostatním oblastem lidského života, ale zabývá se jejím základním vztahem k přírodě, kterou dovršuje a vyjadřuje.

Kniha zkoumá mnohonásobné podstaty ruky, její biologickou evoluci a její role při formování kultury. Upozorňuje na to, jak jsou spojení ruka-nástroj a oko-ruka-mysl zásadní pro zručnost.

Architektura je schopna inspirovat, angažovat a umocňovat život. Ale proč architektonické projekty, které vypadají tak dobře na rýsovacím prkně nebo na počítačové obrazovce, jsou pro nás zklamáním ve skutečnosti?

V této publikaci se autor zabývá prací čtyř významných architektů, kteří „ozvláštnili“ nejrezistentnější oblast architektury: konstrukci.

Díky vynikajícímu přehledu a analýzám nabízí tato kniha čtenáři hlubší nahlédnutí do motivací dvou architektů, kteří jsou si tak blízcí, a přece tak vzdálení.

V tomto pozoruhodně neortodoxním, napůl románovém eseji s postavami a dialogy Shepheard rýsuje hranici kolem předmětu architektury, popisuje její místo v umění a technice, její místo v historii a její místo v našich současných životech.

Mies van der Rohe mluví v této sbírce rozhovorů zcela svobodně o svém vztahu ke klientům, o obecném jazyce, který ve svých architektonických projektech hledal, o vlivech na svou práci i o syntéze architektury a techniky, kterou ve svých projektech hledal.

Kniha sestává z přednášky a rozhovorů, jež Eduardo Souto de Moura vedl se studenty architektury z Polytechnické univerzity v Miláně.