ostatní

Jak se dívat na svět, na život, na události, na situace a na lidské konání? – Jako na divadlo. A proč ne?

Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností.

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity.

Divadelní hra a scénické čtení podle rozhlasového dramatu Edzarda Schapera.

Vedle textů německých autorů, které byly překládány či adaptovány pro české prostředí, věnuje autorka pozornost původním českým hrám i kratším textům uveřejňovaným v časopise Přítel mládeže a pro názornou představu doplňuje knížku ukázkami z her.

Pro pochopení originality Tylova přístupu k hereckému souboru a dramaturgii užívá autorka srovnání s jeho dobovým protipólem, významným hercem a romantickým dramatikem J. J. Kolárem (1812–1896).

Hry se slovy a tanci obsahují pět dramatických textů, které v rozmezí let 2008–2012 napsal mladý autor.

Těžiště knížky tvoří nové vydání Bassovy příručky Jak se dělá kabaret? (1917), která je ojedinělým příspěvkem k promýšlení tohoto umění ‘malých forem’ z pohledu a zkušeností aktivního kabaretiéra.

Both of these come together in what we might call a tableau or a scene, and the book therefore also addresses a fundamental characteristic of the current age, which may in all seriousness be termed the age of universal staging.

Divadlo a iluze je knižní podoba disertace, s níž autor v roce 2011 úspěšně ukončil doktorská studia.

Jednotlivé studie této monografie zachycují nejvýznamnější herecké virtuosy ve francouzském, italském, anglickém, německém, polském a ruském divadle.

Zkušený psycholog při zkoumání scénické - a především herecké - tvorby - využívá nástrojů vlastní profese, aby mohl z pozice scénologie zaměřené na scénické projevy v umění i v každodenním životě analyzovat klíčové problémy: spoluprožívání okolního dění.

Scénografický traktát, zcela překračující hranice scénografie.

Formou deníkových záznamů, vzpomínek a zápisů hereckých cvičení konfrontuje autorka zkušenosti z legendární školy antropologického divadla v polských Gardzienicích.

Bohatým fotografickým materiálem doprovází autor své objevování scéničnosti a dramatičnosti Polomených hor – jedné z nejpozoruhodnějších oblastí Kokořínska.

Problematika vymezování tvůrčích pozic v prostředí akustických umění z pohledu domácí scény radioartu.

Uvažujeme-li o vývoji západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům, mohli bychom ji nejstručněji charakterizovat heslem 'Od metafyziky k technice'. Odborná studie z oboru divadelní vědy.