ostatní

Milan Kopřiva (1929–1997) patřil bezesporu k našim nejlepším knižním úpravcům, ale publikace věnovaná tomuto archaizujícímu novátorovi zde doposud chyběla. Kniha Bez slávy a fanfár se pokouší toto prázdné místo zaplnit.

Svazek přináší korespondenci Milana Nápravníka s jeho bývalým spolužákem z FAMU Karlem Köcherem, která probíhala prostřednictvím mailů v letech 2007–2012.

V polovině 60. let odchází Living Theatre do Evropy, aby uskutečnil rozchod s americkou kulturou a šířil myšlenku anarchistické revoluce.

Původním Halounovým záměrem bylo shromáždit v korespondenci materiál pro přehledovou publikaci o Büchlerově tvorbě, která v české literatuře dosud chybí. Výměna názorů mezi dlouholetými přáteli a výtvarníky...

Ecuador (1929) je cestovním deníkem muže, „který neumí ani cestovat, ani si vést deník“. Malíř a básník Henri Michaux (1899–1984) v něm popisuje své putování po Andách, Ekvádoru a brazilském vnitrozemí až k ústí řeky Amazonky.

Ve své první a nejradikálnější knize, nazvané jednoduše Díla, se Édouard Levé (1965-2007) představuje jako podvratný eklektik, teoretický kutil a obsedantní vynálezce takřka rousselovského formátu.

Whitfordova monografie je jedinečným a zevrubným historickým popisem fenoménu Bauhaus. Autor svůj rozbor principů, idejí, konceptů a vyučovacích metod Bauhausu opírá o dobový kontext a všímá si také působení jednotlivých vyučujících.

Monografie Richarda Hollise, jednoho z nejvlivnějších tvůrců a teoretiků grafického designu, stručně a přehledně popisuje vývoj tohoto oboru od jeho počátků do současnosti.

V knize (Nová) móda módy provádí italský filozof a kritik umění Gillo Dorfles (1910) analýzu historie a stylu módy, jejího původu a budoucího směřování.

Klasické, originální a zábavné dílo, v němž velký italský umělec, známý po celém světě svými vynalézavými a rozmarnými výtvory, jednou provždy zničil mýtus umělce–primadony a nahradil ho postavou designera

Eric Gill rozpracoval několik abeced (z jedné z nich se nakonec stala Perpetua) a také formuloval zásady, které později sebral do svého slavného „Eseje“.

Kniha nádherným stylem pojednává o chovu a zalétávání téměř vyhynulého holuba vysokoletce, tzv. pražského krátkozobého rejdiče, o trampotách a radostech s touto i jinou činností spojených a zároveň zaujímá velmi osobitý postoj k životu.