Nejnovější svazek ediční řady Etnologické studie je věnován fenoménu kameniny na Moravě jako významnému rukodělnému odvětví, které sehrálo důležité místo v produkci keramiky v 19. století jak z hlediska kulturně historického, tak i hospodářského.
Na pozadí jedinečného znojemského panoramatu, jak jej známe například z Kraví hory, se psaly dějiny nejen střední Evropy. Umělecké památky, kterým je tento průvodce věnován, tak vznikaly v úzkém dialogu s radostmi i strastmi své doby.
Tato kniha určená obdivovatelům unikátního kulturního dědictví jižního Kavkazu a Turecka je výsledkem pěti terénních cest, které v letech 2015–2022 podnikli studenti a pedagogové Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Spis je cenným zdrojem informací týkajících se problematiky související s estetickými, teoretickými i provozně praktickými otázkami hudebního umění 2. poloviny 18. století.
Kniha je pokusem alespoň částečně odkrýt specifika chirurgické profese. Prolíná se v ní pohled chirurgů, s nimiž autor vedl rozhovory, s pohledem zvenčí. Je to pohled pedagoga, mezioborově orientovaného.
Kniha přináší nový, objevný pohled na tvorbu zcela mimořádné malířky Míly Doleželové (1922–1993). Žila a tvořila v Praze a hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči.
Představuje nejviditelnější umělecké dílo přístupné pohledu návštěvníka při příchodu před kostel opatství ve vesnici Conques /Francie/: bohatě zdobený a polychromovaný tympanon představující scénu Posledního soudu.
Tato krátká knížka určená pro širší veřejnost se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších artefaktů středověkého světa, zlatou sochu-relikviář svaté Foy ve francouzském Conques.
Tvoření odpradávna může být chápáno spíše jako proces než jako produkt. Tvorba jako taková není zaměřovaná pouze na produkci hmotných děl, ale je ji nutno vnímat taktéž jako formu intervence do modelů lidského chování, do navazování vztahů.
Tento diář vznikl s cílem uspokojit praktickou potřebu každodenního plánování, nezbytného v každé profesi, a zároveň představit populárním způsobem významné vědecké objevy, filozofické úvahy, metody a klíčové postavy vědy a filozofie.
Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931-2014).
Publikace se věnuje méně známému řemeslnému fenoménu, jehož minulosti, sociálním a kulturním souvislostem existence byla doposud věnována jen malá pozornost. Kniha zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu.
Dějiny fotografie by mohly být zároveň dějinami zápasu o její uznání jako takzvaného vysokého umění. To přišlo velmi pozdě a se stejným zpožděním se na fotografii začalo nahlížet jako na sbírkový umělecký předmět hodný zájmu historiků umění.
Autorka se ve své práci věnuje umělecké činnosti divadelního režiséra Karla Nováka (1916–1968), jehož tvorba zůstala neprávem opomenuta v kontextu tvorby režisérů 50. a 60. let 20. století v Československu (např. O. Krejča, A. Radok nebo O. Ornest).
Zahrada je část přírody — krajiny —, upravená člověkem pro jeho blaho a užitek jeho blízkých. Je vymezená nejen prostorově, ale i duchovně, geniem loci. V zahradách, které se blíží té rajské, je dána volnost stromům, místo květinám, ...
Předkládaná kniha se snaží nejen kriticky revidovat dosavadní hypotézy o dataci a provenienci, ale také objasnit uměleckou úlohu, zjistit možného objednavatele i důvod vzniku.
