Souborným vydáním tří novel Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen v podobě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky, se víceméně završuje dlouholeté bádání a?vydávání Kocourkova díla.
Antologie je pokusem revidovat kanonický výklad zvoleného období a představit širšímu publiku klíčové prozaické texty „povídkové epidemie“ raných dvacátých let.
Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí?
Soubor povídek Stromy a kamení z roku 1947, jehož autorem je Dušan Pala (1924–1945), byl rozpoznán už Václavem Černým (První a druhý sešit o existencialismu) jako typ poetiky, která není v dobovém kontextu příliš častá.
Kniha zahrnuje Kolářovu rozsáhlejší skladbu Rudý havran ze třicátých let 20. století a neznámou juvenilní básnickou tvorbu, texty z let 1934–1938 shrnuté pod názvem Nový don Quijote.
Román doprovází obsáhlá studie literárního historika Vladimíra Papouška, který dílo zasvěceně a novátorsky zasazuje do širokého, především výtvarného kontextu.
