světová

Narativní meditace o paměti, osudu a pomíjivosti života uprostřed jedné dějinné epochy známého polského spisovatele a žijícího klasika Wiesława Myśliwského (1932).

Co se stane, jestliže se setkají dvě tak rozdílné osobnosti jako rakouský expresivní malíř Oskar Kokoschka a patrně nejznámější anglická autorka detektivních románů Agatha Christie?

Jev, který lidé nazvali stárnutí, je spíše než jeden konkrétní člověk (či vypravěč) hlavním hrdinou románu švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta – stárnutí jako neodvratný úkaz, jako pomalý, plazivý proces, ...

Vánoční rodinná historie mladého německo-palestinského spisovatele je v celé své roztříštěnosti a se svými matoucími konstelacemi poněkud výstřední příběh plný metafor, ale přitom nabízí čtenáři inteligentní, nesourodou směsici rodinných historek,...

Román francouzského spisovatele a novináře P. J. Heliase z roku 1982 se odehrává v Bretani v době, kdy se ještě svítilo petrolejovými lampami a rybářské čluny nebyly poháněny motorem.

Monumentální románová freska, pevně zakotvená na polském venkově, je literární vzpomínkou na dramatické dětství v dramatické době. Autor očima dorůstajícího chlapce vykresluje život na polském venkově za války.

Román švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta (1927–1988) je sžíravou sondou do absurdních zákrut moderní evropské společnosti, která musí vytvářet umělé modelové situace, aby mohla na základě takto získaných zkušeností vůbec obstát.

Rozsáhlý román mapuje osudy čtyř protagonistů – psychiatra, novinářky, autisty a jeho sestry – a jejich citová traumata, která ač na první pohled velmi odlišná, ve své podstatě jsou identická: znemožňují svým nositelům plnohodnotný život.

Osou románu jsou několikadenní události v životě židovského osadníka středních let Avrahama.

Vypravěčkou je mladá Estonka, která se koncem 80. let vystěhovala s matkou do Francie. Smrt blízkého člověka ji přiměla zabývat se nejen vlastními vzpomínkami na babičku, která měla daleko do přívětivé stařenky s láskyplnou náručí.

Děj románové prvotiny se vrací do autorčiny vlasti posledních desetiletí 20. století a přibližuje počátky hnutí za estonskou samostatnost.

Rebreanův fantastický román, těžící z odkazu romantiků a leckdy přirovnávaný k slavnému Tuláku po hvězdách Jacka Londona, si i po devadesáti letech od svého vzniku zachoval původní svěžest jako hold nehynoucí lásce, která vítězí nad smrtí.

Gustave Doré, francouzský malíř a grafik 19. století, dosáhl nejvýraznějšího úspěchu právě ilustracemi k Bibli. Toto dílo se stalo inspirací jednomu z nejzajímavějších současných švédských spisovatelů Torgnymu Lindgrenovi (1938).

Silná osobní výpověď jednoho neduživého, ale inteligentního a vnímavého jedináčka, který tuší, že není tím synem, jakého si jeho rodiče přáli.