světová

Závěrečná část trilogie francouzského spisovatele Timothée de Fombelle vychází, stejně jako předchozí díly, s ilustracemi Françoise Placeho, jenž ilustroval i autorův ceněný debut Tobiáš Lolness.

Co bude, až umřeme? Tuhle otázku si jednou položí každý. Dědeček hrdiny našeho příběhu umřel a nechal po sobě deník. Je v něm popsáno, jak si představuje svět, do kterého se dostane po smrti... Je nějaký ráj? A jak vypadá peklo?...

Je pošmourno a prší? Nebo je těsně pod nulou a nikdo není venku? Loudí vaše děti seriály nebo hry na mobilu? Nebo vám dokonce skáčou po hlavě? I vy už jste z práce celí usezení? Co si spolu radši zahrát na pizzu!

Myšák Amos bydlí u moře. Má moře rád a často přemýšlí, co je asi za ním. Postaví si loďku, naloží zásoby a vydá se na plavbu k dalekým břehům. Na lodi vypadá život námořníka jako splněný sen. Ale co když o ni přijdete .....

To ráno vládne v domě ježka Jeffersona, brilantního studenta geografie a příležitostného detektiva, neuvěřitelné ticho. Země zvířat je totiž celá pod sněhem...

Tatínek s maminkou a jedenácti krtčaty se vydali na hřbetech vran do dalekých krajů – tam, kde je teplo a kde rostou sladké hrozny, ze kterých se dá nasušit spoustu rozinek na zimu. ..

Chtít něco vlastnit a mít to jen pro sebe, nejlépe něco malého, chlupatého, roztomilého nebo krásného, to je odvěký sen všech dětí. Některým se ale ne a ne splnit. Možná proto, že rodiče dobře vědí, že mít nějaké zvíře není jen tak.

Šestý a závěrečný díl autorovy komiksové bibliografie zastihuje protagonistu a vypravěče Rijáda na prahu dospělosti. Budoucí úspěšný kreslíř si ve francouzském provinčním městě Rennes a později v Paříži klestí cestu k profesionální kariéře.

Krtek je reportér Lesních novin, a když si jeho žena potřebuje trochu odpočinout a zacvičit na basu, nosí si táta nejmladší ze svých třinácti krtčat v kapse do práce. Tak se Vrněnka s Tlapkou začnou rozkoukávat po světě.

Zlehka budovaná bezprostřední detektivka, ve které autor s humorem sobě vlastním odhaluje dětem, co znamená manipulace a zneužívání neštěstí druhých, a přemýšlí o tom, jak vyléčit smutek a osamění.

Sirotčinec nebo spíš převýchovný ústav v jedné nejmenované totalitní zemi, kde vládne tyranská Falanga vedená zahořklým Van Vlyckem, kde honicí psi chodí vzpřímeně a vězni jsou posíláni do krvavých gladiátorských zápasů.

Lucie bydlí s rodiči na malém předměstí velkého hlavního města. Zatímco Luciina maminka-kriminalistka má ve všem jasno a její svět má jasný a přísný řád, tatínek je podivín. Příběh o odlišnosti a odvaze v pravou chvíli.

Vlček Albert pracuje v redakci komiksového časopisu. Snil sice o tom, že se stane autorem, ale místo kreslení v redakci vaří kafe, třídí poštu, uklízí. Už jako malý miloval dobrodružství a zbožňoval komiksy, hlavně ty o superhrdinech.

Roland je malý chlapec s velkou fantazií. Stačí, aby řekl PRÁSK, a svět se začne měnit... Škola už není tak nudná, když se po třídě prochází dlouhý tygr. Je to rozhodně větší zábava, když po dvoře při koulování běhá zebra.

Lampička je příběh o moři. Vypráví o tajuplných mořských bytostech a divokých pirátech. O černém domě admirála, ve kterém prý bydlí netvor. O šedém majáku na ostrůvku, který jen na vlásku visí u pevniny. O Lampičce, dcerce strážce majáku.

V kuchyni na stole leží krásné jablko. Je to opravdu jablko? ptá se malý kluk, když přijde domů. Nemohlo by to být něco jiného? A co to asi bude? Proč jsou některé věci jiné uvnitř a jiné venku?

Druhé dějství napínavé trilogie o otroctví a boji za jeho zrušení v 18. století. Píše se rok 1787. Josef a Alma doputovali po stopách korábu Sladká Amélie a jeho nedostižného pokladu do Saint-Domingue.

„Proč mám být sám?! Budu jako město Moskva,“ řekne si jeden z hrdinů Šťastné Moskvy, vrcholného románu Andreje Platonova (1899–1951), zrekonstruovaného z fragmentů čtyři desetiletí po autorově smrti.

Pátý díl série Jednou budeš Arab francouzského kreslíře Riada Sattoufa zavádí čtenáře do 90. let, kdy se čtrnáctiletý Rijád noří do temných zákoutí bludiště dospívání, útrap nenaplněné lásky i do úniků do fantaskních světů literatury a komiksu.

Tématem autobiograficky laděného románu je adaptace na nové prostředí, v němž se vlastní identita dostává do konfliktu s cizí mentalitou. Autorka s jistou dávkou ironie vyjadřuje střet vlastní slovenské identity se švýcarskou národní identitou.