české dějiny

V srpnu 1306, tedy před 720 lety, vyhasla olomouckou vraždou panovnická dynastie Přemyslovců. Vymřel rod stojící u počátků české státnosti, který trpělivě budoval říši sahající občas od Chebu až za Krakov, od Krkonoš k Jadranu, z Polska do Uher.

Předkládaná kniha si neklade za cíl seznámit čtenáře s životopisy habsburských panovníků ani podniknout sondu do fungování císařského dvora.

Touto knihou se dostává čtenářům do rukou soubor třiatřiceti příspěvků od více než čtyřiceti autorů, jež spojuje několik rozpoznatelných témat.

Publikace přináší první ucelené zpracování dnes již zaniklého úřadu okresního hejtmana a jeho představitelů.

Čtvrtý lateránský koncil (1215) představoval jeden z nejvýznamnějších milníků ve vývoji vrcholně středověké katolické církve.

Nové poznatky ve výzkumu v posledních dvou desetiletích natolik narostly, že nastala vhodná doba k dalšímu bilancování.

Publikace si neklade za cíl stručně a přehledně popsat průběh historických událostí na území nynější České republiky, snaží se především o svébytné autorské uchopení jednotlivých témat a období.

Vedle základního vylíčení císařova života v souřadnicích událostí 14. století autor také podrobně analyzuje způsoby, jejichž prostřednictvím Karel IV. a jeho rádci dokázali formulovat obraz vládce, který je i po mnoha staletích respektovaný.

Autorský kolektiv sleduje proměny kněžské identity v moderní éře, orámované z jedné strany snahou o obnovu autority římskokatolické církve a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky.

Dvoudílná kniha pětice autorů na základě analýzy sčítacích předpisů, sčítací praxe a aktivit politiků i nacionálních agitátorů koriguje poměrně vžitou představu o "neprůstřelně" objektivní prvorepublikové statistice národnosti.

Kniha je věnována tématu, které se zatím nestalo předmětem nijak horlivé pozornosti české historiografie. Zabývá se totiž činností zákonodárného sboru v komunistickém Československu.

Do 20. století největší a nejničivější konflikt lidských dějin, který stála u kolébky 20. století, ale též u zrodu samostatného českého státu.

Svazek edice Česká historie pojednává o 13. století, podle mínění většiny historiků o době, která nejvíce přeměnila tvářnost, fyzickou i duchovní, naší země.

Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti.

Předmětem zkoumání týmu předních českých historiků se stal panovnický dvůr, šlechta, duchovenstvo, měšťané, venkované a okrajové společnosti.

Sborník jehož autoři zpracovávají čtivou formou problematiku raně středověkých dějin českého státu.

Dlouho očekávaná příručka, která je pojata jako vysokoškolská učebnice popisuje dějiny správy v českých zemích od raného feudalismu až po současnost.

Soubor historických prací předních českých odborníků na téma napoleonské války a české země.