dle období

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.

Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny.

Publikace se věnuje osudu Josefa kardinála Berana (1888-1969) v kontextu moderních dějin 20. století.

Kniha je prvním pokusem o ucelený pohled na pravoslavnou komunitu na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi v 19. a 20. století.

Závěrečný díl publikace, věnované fonoménu Moravy a známým i méně známým osobnostem, které spoluurčovaly její tvář.

Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy.

Vznik dělnictva jako společenské třídy.

Studie Cesta ke kořenům se týká fascinujícího a dramatického zápasu několika rodopisců o změnu v dosavadním způsobu historického pojednávání o osudech kdysi slavného rytířského rodu Milnerů z Milhausenu.

Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií".

Soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin.

Kniha podává univerzální výklad dějinných událostí, které se odehrály ve 20. století.

Publikace si klade za cíl uvézt čtenáře do vzdáleného historického období pozdní antiky.

Historička Mona Ozoufová se zabývá Velkou francouzskou revolucí. V této knize se snaží z několika známých románů vyčíst, co moderní republikánská Francie převzala z dědictví starého režimu..

Kniha amerického historika Martina Malii přináší originální a přitažlivý pohled na fenomén revoluce a sílu, s níž je schopna přetvářet dějiny.

Kniha významného polského historika Andrzeje Chwalby mapuje vývoj země od jednání zástupců vládní moci, Solidarity a církví u kulatého stolu v roce 1989, které umožnilo první svobodné volby ve východním bloku, až po období vstupu země do Evropské unie.

Omezování činnosti katolické církve v Československu 1945–1989 na příkladu jihočeského regionu.

Kniha Lukáše Petříka se věnuje ideovým základům politiky Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana.

Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.

Profesor na Harvardu, autor slavného díla Střet civilizací, nabízí jednu z nejlepších koncepčních analýz politické vědy. Analyzuje proces demokratické tranzice asi pětatřiceti zemí, včetně států Afriky a latinské Ameriky v období let 1974–1990.

Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně...