osobnosti a osudy

Křesťanství nabízí cestu, jak se stát svobodným a dospělým člověkem, říká nonkonformní kněz Václav Vacek.

Tomáš Sedláček patří k nejvlivnějším osobnostem českého veřejného prostoru.

„Filmová režie je řemeslo, které se může, když ho děláte poctivě a s vášní, stát uměním,“ říká režisér Jan Hřebejk.

Francouzský historik Jean Favier rekonstruuje na základě dobových dokumentů i poezie pohnutý život Françoise Villona, bohéma, básníka, zlodějíčka, přítele spodiny i dvořanů v Blois.

Historik Jiří Padevět zpovídá herce a spisovatele Ivana Krause. O exilu, divadlu a životních setkáních.

O politice bez příkras. Knižní rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou.

Za záhadami lidské mysli s uznávaným českým neurovědcem.

,,Duchovní životopis" slavného hudebníka a písničkáře vychází k jeho osmdesátým narozeninám.

Jan Štifter oživuje vzpomínky na svého dědečka Rudolfa, zvaného „krásný Rudi“ – muže, jehož život byl prosycen šarmem, nadhledem a vášní.

Jaké to je, když v dětství přijdete o zrak? Co když máte neposlušného vodicího psa? S čím se musí poprat nevidomý muzikant?

Procestoval téměř stovku zemí, do těch nejchudších se vrací opakovaně, aby místním lidem pomáhal k lepší budoucnosti.

Nejsem žádný intelektuál, říkal o sobě Jan Rybář.

Život Věry Doušové byl mimořádně bohatý – jak na události pozitivní, tak na ty pohnuté.

Pro českého krále a císaře Karla IV. byla církev zásadní oporou jeho vlády.

Rozhovor s biologem a oblíbeným popularizátorem. Václav Větvička, dlouholetý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy, autor rozhlasových Dobrých jiter a mnoha publikací, vypráví v rozhovoru s publicistou Petrem Havlem o svém životě a bohatě rozvětvených zájmech.

Terapeut, lektor a karmelitán od Pražského Jezulátka. Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.

Práce jako poslání i srdeční záležitost. Rozhovor se světově uznávaným dětským kardiologem.

Nadčasový rozhovor o udržitelném hospodaření s nejznámějším českým zemědělcem.

Když Jitka Abrahámová v roce 1966 promovala, byla onkologie nejméně probádaným oborem lékařství a většina pacientů na rakovinu umírala.

V roce 1966, po promoci Jitky Abrahámové – dnes nejvýznamnější představitelky české klinické onkologie a radioterapie – byla onkologie nejméně probádaným polem. Většina pacientů tehdy umírala. Myšlenka na snížení mortality u nádorových onemocnění se pro ni stala životní vášní.