Svědectví Henryka Schönkera odhaluje překvapivou skutečnost - město Osvětim se mohlo stát výchozím bodem pro masovou emigraci Židů a nikoli místem jejich vyhlazení. Dokumenty toto překvapující odhalení potvrzují.
Autorku inspiroval k sepsání románu osud Janiny Nowakové, ženy, které se jako první podařilo uprchnout z koncentračního tábora Osvětim, kde byla uvězněna 12. června 1942 jako polská politická vězeňkyně s číslem 7615.
Klaus G. Förg rozmlouval s mnoha lidmi, kteří buď přímo, nebo nepřímo, bojovali ve druhé světové válce. Osudy vojáků, kteří byli svědky tohoto hrozného konfliktu, nejen čtenáři vyrazí dech, ale doslova ho vtáhnou do průběhu válečných událostí.
Ačkoliv kniha představuje jedinečný náhled do srdce třetí říše, jde také o poutavý příběh rozvrácené rodiny, který otevře oči i nejsečtělejším historikům.
Věrohodné a dramatické vyprávění očitého svědka, osvětimského vězně číslo 1418, kterému se jedné noci v záři světlic, reflektorů a svištění kulek podařilo uniknout z koncentračního tábora Osvětim. Ani pak však neměl zdaleka vyhráno …
Císařovnina oblíbená neteř žila od mládí u císařského dvora a navzdory věkovému rozdílu se stala důvěrnicí své tety a společnicí císařovniny nejmladší dcery. Marie Louise zbožňovala krásnou Sisi i její přístup k životu a slepě ji ve všem poslouchala.
Odsun, vyhnání, transfer či vystěhování nebo vyhoštění zůstávají i dnes označením pro nedobrovolný odchod statisíců německých obyvatel českého a moravského pohraničí po skončení druhé světové války.
Třináct let trval intimní vztah císaře Františka Josefa I. k mladé vídeňské měšťanské ženě, kterou náhodou potkal jednoho dne v šest hodin ráno v Schönbrunnu. Anně bylo šestnáct let, byla krásná, vdaná a matka dítěte.
Jaká byla doopravdy? Byla Marie Terezie skutečně láskyplná, obětavá matka, která vedle vykonávání vladařských povinností ještě sama vychovávala svých šestnáct dětí, nebo byla chladná, vypočítavá panovnice, která se svými dětmi politicky kupčila?
Bez ohledu na důslednou a přísnou sňatkovou politiku i Habsburkové v některých případech vstupovali do manželství z lásky. Mnohdy se rozhodnutím pro vyvoleného partnera či partnerku postavili proti panující etiketě, přání rodičů a vůli lidu.
Císařovna Marie Terezie… To jméno zná jistě každý, vždyť byla jedinou ženou, která vládla habsburské monarchii a jako jediná česká královna, ne pouhá manželka krále, usedla i na český trůn, ačkoliv právě české země a Čechy neměla nikdy ráda.
Katrin Unterreiner poprvé dokumentuje všechny aspekty Alžbětiných pobytů v Solné komoře; v pečlivé mozaice známých a neznámých pramenů se jí podařilo doplnit obraz života této mimořádné ženy o několik důležitých pohledů.
Bezmála sto let již uplynulo od násilné smrti manželů, v povědomí veřejnosti však vůči nim stále přetrvávají některé staré předsudky. Erika Bestenreiner je konfrontuje se skutečností a historickými prameny.
Příběh Carmen Mory, jež byla po válce odsouzená k smrti jako kolaborantka, podílející se na smrti a mukách žen v koncentračním táboře v Ravensbrücku, kde jí vězenkyně přezdívaly Černý anděl, je životopisným románem.