Kniha Hanse Beltinga Obraz a kult je jednou z nejdůležitějších knih v oblasti dějin umění. Představuje osobitý a dosud směrodatný pohled na dějiny evropské vizuální kultury napříč hranicemi aktuálních evropských států.
Kde se vzala fotografie na papíru? Jak vypadaly první světelné obrazy na papírové podložce a kdo byli jejich tvůrci? Ve kterých oblastech se uplatnila a čím fotografie na papíru zaujala své první sběratele?
Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je bezesporu nejznámějším a nejpopulárnějším historikem umění dvacátého století. Široká veřejnost ho zná jako autora Příběhu umění, fascinujícího bestselleru, jehož se ve světě prodalo přes šest milionů výtisků.
Epochou salonů označujeme období mezi lety 1870 a 1914, kdy bylo tzv. salonní umění na vrcholu popularity, a nakonec také ve své pozdní, závěrečné fázi.
Umělecká díla jednotlivých historických epoch k nám dnes promlouvají často komplikovaným jazykem. Pro člověka 21. století není vždy snadné pochopit všechny jejich významové vrstvy, tak jak je mohli vnímat divačky a diváci v dobách jejich vzniku.
Kniha popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a přibližuje okamžiky založení orientálního oddělení Národní galerie počátkem padesátých let.
Kniha nabízí čtenářům setkání s různými příběhy. Jsou to příběhy obrazů, soch, architektur, zlatnických předmětů i konceptuálních děl a všechny mají jedno společné — vyvolávají emoce.
Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku.
Barevně výpravná publikace slovem i obrazem v horizontu nejnovějších vědeckých poznatků představuje přístupnou formou známé i méně známé historické umělecké sbírky vzniklé na našem území.
Posedlost - vášně a extrémy v umění 20. století. Na pozadí „portrétů“ pěti uměleckých solitérů, v českém prostředí neznámých či málo reflektovaných, nabízí kniha překvapivý pohled na vývoj moderní malby.
Bohatě ilustrovaná publikace věnovaná proměnám „formulí patosu“, tj. emocionální řeči lidského těla, jak ji zachycuje výtvarné umění a vizuální kultura v posledních zhruba sto dvaceti letech.
Ojedinělá knižní monografie mapuje situaci soukromého uměleckého sběratelství v českých zemích po roce 1948. Volně tak navazuje na úspěšné kompendium Lubomíra Slavíčka - Sobě, umění, přátelům.
Kniha je obsáhlým a v českém jazyce prvním architektovým životopisem. Je určena nejen čtenářům, které fascinují složité osobní životy a velkolepé vize umělců a charismatických inovátorů, ale zejména těm, kteří přemýšlejí o moderní společnosti.
