„Zápas mezi dobrem a zlem, který tak oduševněle a odhodlaně vykreslovala ruská literatura (včetně sovětské) posledních dvou staletí, v Rusku skončil … vítězstvím zla,“ napsal Viktor Jerofejev ve své přednášce Ruské květy zla.
Napínavý, barokně bizarní příběh afrického prince prodaného do otroctví v jihoamerickém Surinamu je nejen ranou kritikou koloniálního násilí, ale i mimořádně silnou literární výpovědí o moci, svobodě a důstojnosti.
Upír (1921) je poslední z volné trilogie románů s hlavním, částečně autobiografickým hrdinou Frankem Braunem, kultivovaným světoběžníkem a milovníkem žen.
Venkov západního Balkánu prodělal v posledních několika dekádách obrovskou kulturní změnu. Od lokálních rurálních komunit ke globalizovaným ekonomikám, které žijí ponejvíce z remitencí zasílaných statisíci těch, co odešli za prací do EU či USA.
Proč mezi sebou lidé začali vést války? Jsou zapsány do lidských genů? Může za ně soupeření v rámci společností? Nebo náhlý vzrůst komplexity některých lidských společenství? Odpovědi na tyto složité otázky nám částečně dá tato kniha.
Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.
Třetí, přepracované vydání knihy pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu – je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o „pokračování přírody jinými prostředky“?
Kniha přibližuje problematiku stížností, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři v letech 1968 až 1989. Jednalo se o tisíce dopisů ročně.
Dezinformace a hate speech se staly běžným tématem
našich diskusí. Povědomí o rizicích spojených s těmito
fenomény však roste úměrně s nejistotou, zda jsme jim
schopni porozumět, natož efektivně čelit.
KSČ již v meziválečném období patřila mezi nejsilnější politické strany v Československu. Po celou dobu existence první republiky představovala důležitou antisystémovou opozici.
V tomto průkopnickém díle Kwame Anthony Appiah, mnohými považovaný za „jednoho z nejdůležitějších filozofů dnešní doby“ (New York Times Book Review), mění způsob, jakým chápeme lidské chování i to, jak dochází k sociálním reformám.
Kniha Thomase Rida pojednává o dezinformacích jako nástroji politického zápasu. Podnětem k jejímu sepsání se staly pokusy ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016, jimiž se autor profesionálně zabýval.
Energie a civilizace Energie je jedinou univerzální měnou. Neobejde se bez ní nic. Člověk je jediným živočichem, který dokáže systematicky využívat energie mimo své tělo pomocí síly svého intelektu a obrovského množství artefaktů.
Eufemismy, polopravdy, fake news, konspirační teorie a propaganda – všude kolem nás se rozprostírá spletitá síť lží. Mohou být nehorázné a provokativní, ale i nenápadné, leč vtíravé. Ovládají média, diskurz a veřejnou debatu.
Filozof Tomáš Hříbek v knize předkládá populárně zaměřené texty spadající do čtyř tematických okruhů: obrana ateismu a sekularismu, aktuální morální témata nahlížená z čistě světské perspektivy.