společenské vědy

Dramatická poslední léta života zaznamenal bratr prezidenta Edvarda Beneše v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.

Další svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví přibližuje na vybraných tématech, jak se Češi a Rakušané vyrovnávali s převratným vývojem posledních desetiletí.

Kolektivní monografie zkoumá badateli doposud opomíjený fenomén narušování legitimity parlamentních voleb ve střední Evropě od počátků parlamentarismu až po vypuknutí druhé světové války.

Odborná kniha „Demokratická monarchie, nedemokratická republika? Kontinuity a zlomy mezi monarchií a republikou ve střední Evropě“ se věnuje přechodu mezi rakousko-uherskou monarchií a jejími nástupnickými státy, zejména Československem a Rakouskem.

Odkud přicházíme? Kam patříme? Kdo jsme? O zodpovězení těchto základních otázek lidské existence a národní identity se pokoušeli Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) na české (československé) a Roman Dmowski (1864-1939) na polské straně.

Kniha představuje témata, která stojí v centru zájmu Miloše Havelky, významného českého sociologa, filosofa a doyena oboru historická sociologie.

Edice je tvořena 40 dokumenty, které se vztahují k problematice vzniku a prvního roku fungování Národního fondu Masarykova.

Předkládaný svazek Spisů T. G. Masaryka je vzhledem k ostatním dosud vydaným svazkům nestandardní, neboť obsahuje kromě Masarykových textů také texty jiných autorů.

Kniha se zabývá literární a žurnalistickou činností prezidenta T. G. Masaryka, jíž se pokoušel ovlivňovat veřejné mínění a vstupoval do nejrůznějších aktuálních sporů.

Závěrečný díl edice navazuje na předchozí dva svazky a shrnuje Masarykovy texty z roku 1918.

Kniha je příspěvkem k sociálním a kulturním dějinám poválečné generace ve střední Evropě v padesátých a šedesátých letech 20. století.

Kniha se zabývá fenoménem střední Evropy v interdisciplinární perspektivě.

Kniha přináší pohled na status, formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století, které představuje prostřednictvím vybraných dobových textů a na pozadí různých přístupů (etického, genderového a třídního).

Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní?...

Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850-1937) a A. Švehly (1873-1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa.

Jaké byly vztahy mezi Československem a Rakouskem v meziválečné době? Co je ovlivňovalo a jak je vnímali aktéři těchto vztahů - politikové a diplomaté na obou stranách?

Časový úsek vymezený roky 1953-1971 se v oblasti organizace zahraničních styků Československé akademie věd vyznačoval dynamickým vývojem, s nímž souvisela i sílící emigrace z řad jejích pracovníků do zemí svobodného světa.

Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).

28. svazek spisů T. G. Masaryka obsahuje články, stati a studie z let 1911-1914 publikované v českých a německých odborných časopisech a v českých a německých denících.