společenské vědy

Ambivalenci popisuje Zygmunt Bauman jako jeden z možných přístupů k porozumění moderní společnosti a lidské zkušenosti rozpolcené mezi protiklady.

Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje naši demokracii zvenčí v době, kdy je pod tlakem i zevnitř. Co přesně tohle vnitřní pnutí způsobuje a proč je otřesena důvěra mnoha občanů v demokratické základy politického systému.

Antisemitismus viděl Adorno jako ústřední pojivo radikálních pravicových hnutí poválečné německé společnosti, které spojovaly různé proudy militantního a excesivního nacionalismu.

Vedlejší škody, sousloví známé především z vojenské terminologie, užívá sociolog Zygmunt Bauman, když se zamýšlí nad narůstající sociální nerovností a marginalizací lidského utrpení, jež dosahují stále větších rozměrů.

V životě, kde jsou hodnoty odvozovány od kasovních trháků a lidé touží po nejnovějších technických a módních vychytávkách, čelíme vážnému riziku, že ztratíme citlivost a přestaneme vnímat utrpení druhých.

Přítomnost Čechů a Slováků zaznamenáváme na samém jihu afrického kontinentu v průběhu několika posledních století. Osudové příběhy některých z nich autor osobně zaznamenal a nyní je předkládá v této publikaci.

O Severní Koreji toho víme velmi málo a o vládnoucí dynastii Kimů ještě méně. Kniha Loretty Napoleoni proniká hlouběji do korejského systému a přináší informace, které nám mohou pomoci lépe porozumět tomu, proč je Severní Korea taková, jaká je.

Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof.

Cesta po punkové stopě jedné výjimečné éry, přes osudy konkrétních míst, lidí i událostí. Klub 007, Buďánka, Cibulka, Zlatá loď, Sochorka + Papírna, Black Hand, Ladronka, Propast, Medáci, Milada. Doklad, že Praha měla a má nejen svůj líc, ale i rub.

Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.

Je Putinova politika skutečně autoritářská, umně maskovaná pod demokratickými kulisami, nebo má svět co do činění s formou autokracie podporované mafiánskou oligarchií a dochází tak v podstatě k naplnění kontinuity ruských dějin.

Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem.

Pomocí precizní definice „tekutého zla“ podávají autoři jedinečnou diagnózu aktuální geopolitické situace v Evropě, která se vyznačuje vratkostí, nejistotou, permanentními změnami, politickým populismem a prohlubujícími se rozdíly napříč společností.