Jak chápat putinismus

(...) Françoise Thom nahlíží Rusko devadesátých let jako na území, kde sice padl bolševismus, ale demokracie přesto zůstávala v nedohlednu – právě i proto, že tamní společnost svými návyky a mentalitou po pás vězela v předešlé éře, u níž si historička všímá rysů, které sovětologové mnohdy přehlížejí. Třeba: „Od roku 1960 do konce 80. let bylo uloženo třicet pět milionů trestů odnětí svobody. Ještě v roce 1997 bylo v Rusku devět set tisíc vězňů. Věznění má dnes za sebou každý čtvrtý Rus, v některých sibiřských městech dokonce každý druhý (…) Tato ‚zóna‘ pronikla celou Ruskou společností. Její vliv je od konce 80. let dosvědčen i ve vývoji jazyka – ten je natolik ‚kriminalizovaný‘, že vězeňská či zlodějská hantýrka už nikoho nešokuje a hojně ji používá i prezident Putin.“ Čili: „Vězení a zajatecké tábory vytvořily plynulý přechod mezi zločineckým světem a ostatní ruskou společností.“ Klanová struktura a pravidla podsvětí prosakují do různých vrstev života, jeho každodennosti. (...)