Román Útěk patří k základním dílům české vězeňské prózy. Nyní vychází poprvé v necenzurované podobě, doplněný o studie, jež přibližují Hejdovu vězeňskou zkušenost a rozebírají román v jeho historických a literárních souvislostech.
Historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány.
Kniha Jeana-Yvese Tadiého je určitým inventářem myšlenek Marcela Prousta a Sigmunda Freuda. Autor nachází paralely v jejich názorech na spánek, sny, paměť, dětství, homosexualitu, lásku, žárlivost, smutek i smrt.
Pavel Zajíček a DG 307 považovali svou antihudbu za způsob komunikace s okolním světem a právě experimentální projev skupiny staví autorka do kontextu se vzpomínáním, zapomněním, sociálními traumaty a kulturní identitou české společnosti.
Není možné uniknout před sebou samým ani před nástrahami a zvůlí okolního světa. Je lepší se nesnázím postavit čelem, nebo rezignovat a užívat si v soukromí s milovanou osobou? Toť dilema, před nímž stojí hlavní postava Macháčkova románu.
Posseltův text je osobním vyznáním náklonnosti a víry v Evropu, zavede čtenáře do historie kontinentu, dotkne se minulých i současných problémů a umožní orientaci v soukolí a mechanismu leckdy nečitelného a matoucího fungování evropských institucí.
Záznamy snů německého filozofa, muzikologa, sociologa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou často bizarní, někdy dokonce komické, odhalují jeho surreálné i erotické představy, ale i motivy z rodinného prostředí.
Rozpravy, polemiky a úvahy o tom, co lze považovat za důstojnou náplň života a obhajoba lidského práva rozhodovat o svém bytí i na jeho samotném konci, ve chvíli, kdy člověk ztrácí možnost ukončit život vlastní rukou.
Tato kniha je vyprávěním Bettiny Meyerové o jejím pátrání po minulosti vlastního dědečka Konrada Meyera, vysokého důstojníka SS a přesvědčeného nacisty.
V básnickém debutu Zuzany Pavlové se často objevují motivy noci jako tiché, spřízněné duše a protikladného rána, kdy musí člověk opětovně hledat záchytné body v každodenním kolotoči, jehož smysl mnohdy zásadně uniká.
Kniha přibližuje kulturní dějiny vybraných živočichů od nejstarších mytických dob až po dnešek. Napříč různými literárními žánry sleduje proměňující se obrazy koček, lišek, koní, psů, vlků, prasat, medvědů, netopýrů či velryb.
Strhující románový příběh připomíná soubor vzájemné korespondence Jana Konůpka a Marie Dadákové z let 1915 a 1916. Autentický text z období 1. světové války, není jen unikátním dobovým dokumentem s množstvím historicky zajímavých informací ...
Ulice jsou plné nejrůznějších existencí, od umělců všeho druhu po zkrachovalce, všude plno tvrdých drog, ... Život je vzrušující, inspirativní, ale také nebezpečný. Takový New York Pavel Sojka zachytil ve svých fotografiích a vzpomínkách.
Kniha zahrnuje vzájemnou korespondenci mezi Jaromírem Šavrdou a jeho manželkou Dolores z let 1978-1984, kdy byl Jaromír opakovaně vězněn za vydávání a rozšiřování samizdatové literatury.
Polárník, panovnice i prezident, tři ostrozrací vládci světů s vlastními pravidly, vlastní choreografií a vlastním jazykem, mají překvapivé průniky. Všichni šermují s mocí a zoufale je přitahuje tvořivost.
