Skalického novela i povídky se vyznačují přímočarostí a drsností, neberou si servítky vůči totalitní i demokratické politické reprezentaci a nešetří ani souputníky a kamarády.
Vykřičená čtvrt Yoshiwara byla v období Edo považována za společenské centrum a místo kulturní revoluce. Umělci jako Utamaro, Hokusai a Kunisada otevřeli dveře rozkoše a nechali okolní svět nahlédnout za barevné zástěny čajoven.
Při líčení vlastního osudu popisuje Alexandr Podrabinek zároveň poměry v Sovětském svazu 70. a 80. let, kde probíhalo permanentní potlačování práv občanů a zneužívání moci k rozličným způsobům likvidace režimu nepříjemných osob.
Jak už podtitul Shrnutí napovídá, autor, Ivan Binar (1942), bilancuje své působení v literární oblasti a nabízí čtenáři průřez tvorbou kratších próz propojených poezií od sedmdesátých let až po rok 2019.
Cesta po punkové stopě jedné výjimečné éry, přes osudy konkrétních míst, lidí i událostí. Klub 007, Buďánka, Cibulka, Zlatá loď, Sochorka + Papírna, Black Hand, Ladronka, Propast, Medáci, Milada. Doklad, že Praha měla a má nejen svůj líc, ale i rub.
Uznávaný hudební skladatel rezignuje na společenský život, odchází do ústraní, ale nenadálý nález v podobě kufru plného závažných dokumentů mu nepříjemnou realitu stále zpřítomňuje.
Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.
První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa,
v Ravensbrücku.
Je Putinova politika skutečně autoritářská, umně maskovaná pod demokratickými kulisami, nebo má svět co do činění s formou autokracie podporované mafiánskou oligarchií a dochází tak v podstatě k naplnění kontinuity ruských dějin.
Desátý okres je místo, jež se pro autora stalo vnitřním prožitkem, v němž se odrážel celý jeho přístup ke světu – a hlavně jeho osobní vidění věcí. V tom smyslu je kniha rovněž básní v próze a trochu i malým filosofickým traktátem.
Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem.
Kniha Maylis Besserie nabízí vhodnou příležitost připomenout významného literáta, ale především příležitost představit mladou francouzskou spisovatelku, jejíž práce byla v roce 2020 oceněna Gouncortovou cenou za prvotinu.
Přeludy pozdního podzimu jsou poslední sbírkou Gustava Erharta, básníka bytostného, jehož poezie je ze života. Vlastního i druhých. Těch vzdálenějších, ať v čase či místě, i těch nejbližších.
Román Útěk patří k základním dílům české vězeňské prózy. Nyní vychází poprvé v necenzurované podobě, doplněný o studie, jež přibližují Hejdovu vězeňskou zkušenost a rozebírají román v jeho historických a literárních souvislostech.
Historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány.
Pavel Zajíček a DG 307 považovali svou antihudbu za způsob komunikace s okolním světem a právě experimentální projev skupiny staví autorka do kontextu se vzpomínáním, zapomněním, sociálními traumaty a kulturní identitou české společnosti.
