Poezie Josefa „Bobše“ Rösslera, podobně jako u dalších undergroundových básníků, odráží dobu, ve které vznikala, i komunitu, s níž byla spojená – její nálady, pocity a postoje. Je to poezie vzdoru, útěku a subverze.
Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937-1938, z československé perspektivy, odhaluje tragické osudy krajanů a popisuje jejich příběhy.
Legendární kniha o komunitách českého a moravského undergroundu. Baráky představují klíčový pramen k pochopení toho, jak se český underground formoval, jak přežíval v podmínkách totalitního státu.
Studie o organizaci Hamás založená na reportážích, rozhovorech a analýze situace na Blízkém východě. Autoři čtenářům zprostředkovávají erudované informací o ideových východiscích, záměrech a cílech Hamásu, ...
Severský psychologický román či intelektuální thriller psaný sevřeným poetickým jazykem, kde vypravěč, zkušený diplomat OSN, pomalu odhaluje pravdu o politicky motivované smrti své dcery, aktivistky na Blízkém východě.
Nápaditá a z hlediska zájmu o oblast dějin každodennosti i podnětná kniha, v níž autor sleduje a vykládá kulturní obrazy věcí. Klade si například otázky, proč při svatbách rozbíjíme talíře, jestli jsou batůžky a snowboardy bytostně levicové, ...
Obyčejný život v české předválečné vsi, kontakty s ruskou uměleckou avantgardou nebo setkávání s kamarády výtvarníky v hospodách, ateliérech a na výstavách. Poutavě zaznamenané osobní příběhy v kontextu dobových událostí.
Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků.
Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost.
Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje naši demokracii zvenčí v době, kdy je pod tlakem i zevnitř. Co přesně tohle vnitřní pnutí způsobuje a proč je otřesena důvěra mnoha občanů v demokratické základy politického systému.
Antisemitismus viděl Adorno jako ústřední pojivo radikálních pravicových hnutí poválečné německé společnosti, které spojovaly různé proudy militantního a excesivního nacionalismu.
Kniha Lubomíra Martínka, má zřetelně bilanční charakter. Autor rozdělil život protagonisty do pěti barevných období: bílého, černého, modrého, červeného a žlutého.
V povídkách Ortel i V kárném táboře rezonuje téma soudu a rozsudku. Obě díla patří k několika málo textům, které měly zůstat na Kafkovo přání po jeho smrti zachovány. V tomto svazku vycházejí společně v novém překladu.
Vedlejší škody, sousloví známé především z vojenské terminologie, užívá sociolog Zygmunt Bauman, když se zamýšlí nad narůstající sociální nerovností a marginalizací lidského utrpení, jež dosahují stále větších rozměrů.
Zkostnatělý komunistický režim neuměl v perestrojce najít východiska a bez sovětské pomoci si nevěděl rady. Na státu nezávislé skupiny občanů, včetně československého undergroundu, naopak vyvíjely nebývalou aktivitu.
Co je to drapérie? To je otázka, na kterou se autor pokusil odpovědět nejen úvahami o tomto kompozičně výtvarném prvku, ale také řadou konkrétních příkladů od antického Řecka až po současné konceptuální umění.