Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.
Po úvodním textu Zvonimíra Šorma rozmlouvají o svém dětství na faře a lecčems, co v této souvislosti vychází na světlo paměti, Tomáš Růžička, Kateřina a Pavel Dvořáčkovi, Marta Kovářová, Michael Otřísal, Dorothea Zlatohlávková,...
Evangelický kalendář 2024 připravil farář Jan Lavický a pojal jej „jako příběh o tom, jak se evangelická církev po sametové revoluci vydala tam, kde v předchozích dekádách nebyla vítaným hostem – do veřejného prostoru“.
Rozhovory i osobité příspěvky spojené s tématem, historií, vývojem i působením Českobratrské církve evangelické (ČCE). Otázky se týkaly víry, pozitivních i negativních pocitů z ČCE, či toho, co by se mělo vrátit, jaká je budoucnost církve atp.
Texty z pera farářů a farářek nechť jsou povzbuzením k tomu, aby byl farář vnímán jako člověk z masa a kostí, tedy vnímán s patřičnou dávkou tolerance i docela lidského zájmu, co ho vlastně těší či trápí.
Tento kalendář je věnován jednotlivým zaslíbením, jak je v Písmu nacházíme. Osnova témat jednotlivých měsíců je velmi volnou kombinací časové osy Starého zákona (praotci, Mojžíš, Jozue, soudci, David) a blahoslavenství.
Koncem roku 1953 zněla veřejně zpráva: Synod se usnáší, aby možnost ordinace v církvi Českobratrské evangelické byla přiznána řádně připraveným mužům i ženám.
V této knížce se s dětmi procházíme světem Starého i Nového zákona. Nápadité, poučné a vtipné dílo dvou italských autorek odkrývá spoustu detailů každodenního života ve městě a na vesnici, mezi bohatými a chudými, v palácích, chrámech a na venkově.
Osm jednoduše převyprávěných, přitom ale nápaditě vyložených novozákonních podobenství, která jsou "koncentrátem" Ježíšovy zvěsti, doprovázejí barevné, laskavě laděné ilustrace z dílny renomované anglické dvojice.
