středověk

Svazek je dílem více než třiceti domácích a zahraničních medievistů, kteří v jeho kapitolách nabízejí široké spektrum pohledů na benediktinství jako na jev, který již téměř půldruhého tisíciletí spoluvytváří dějiny Evropy.

Dějiny Afghánistánu podrobně mapují historii této malé a chudé země, ukryté ve vysokých horách Hindúkuše, jež se stala moderním nezávislým státem až v polovině osmnáctého století.

Čtvrtý lateránský koncil (1215) představoval jeden z nejvýznamnějších milníků ve vývoji vrcholně středověké katolické církve.

Kniha mapuje dějiny Chorvatska od starověkých Ilyrů přes antickou periodu spjatou s obsazením země Římany, příchod Slovanů, začátky chorvatského království až k osmisetletému období, kdy bylo Chorvatsko spojené personální unií s uherským státem.

Vedle základního vylíčení císařova života v souřadnicích událostí 14. století autor také podrobně analyzuje způsoby, jejichž prostřednictvím Karel IV. a jeho rádci dokázali formulovat obraz vládce, který je i po mnoha staletích respektovaný.

Publikace je vystavěna na komplexní revizi pramenné báze i rozboru dosavadních badatelských přístupů.

Přepracované a rozšířené vydání Dějin Vietnamu se zabývá jednotlivými obdobími a významnými milníky ve vývoji země od prvních osídlení, kultur doby bronzové a neolitu a prvních státních útvarů až po tisíciletou nadvládu Číny.

Kniha se věnuje vývoji českého znaku ve středověku.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.

Jen všestranný rozbor může dát odpověď na mnohé otázky, které souvisejí s králem Václavem II., jenž se na podzim roku 1300 nechal korunovat polským králem a příštího roku vyjednal uherskou korunu pro svého syna.

Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení.

Zlatá bula sicilská sice již po generace náleží k pevné výbavě veřejného prostoru v českých zemích, nicméně jak ukázal novější výzkum, mnohé dosud přejímané závěry v sobě nesly punc letitého zápasu o národní sebeurčení a české státní právo.

Monografie profesora Žemličky mapující dějiny přemyslovského období, zvláště pak 13. století.

Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury.

Když mne ten mameluk pozoroval úplně osamoceného a bez znalosti místního jazyka, laskavě se mě ujal a vzal mě s sebou. Protože neměl stan, uložili jsme se na noc pod stromy v sadě.

Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.

V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry.

Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu.

Moderní výpravná historická monografie.

Výpravná kniha osvětlující mnohostranně a vyčerpávajícím způsobem všední i sváteční život na panovnickém dvoře v době Přemyslovců.