Pohled na historický okamžik českého divadla, kdy se na jednom místě - v
Hradci Králové - střetávají hned 3 režisérské osobnosti: Jan Grossman,
Miroslav Krobot a Josef Krofta, kdy se v určitou chvílí (1980-1984) rodí
něco nového - Studio Beseda.
Jak přiblížit divadelní inscenace Jana Nebeského, aby čtenář získal víc než informaci. Naštěstí je tu Bohdan Holomíček. patnáct let soustavně fotoaparátem zaznamenává inscenace J. Nebeského. Texty , které se v publikaci objevují, různorodou formou ..
První zprávy o divadle v Olomouci; Období baroka do otevření stálého německojazyčného divadla; Dvojjazyčná divadelní kultura v Olomouci; Proměny divadla v demokratické společnosti.....doplněno literaturou, medailonky autorů a rejstříkem jmen.
Experimentální divadelně-loutkářská scénu Vedené divadlo (1969-1972)založil a její tvůrčí osobností byl Karel Makonj. V VD se pokusil vyslovit k závažnějším společenským problémům a uskutečnit svoji představu loutkového divadla pro dospělé.
Monografie jednoho z divadelního souborů Pražské pětky, pantomimické skupiny Mimoza, jehož předními představiteli byli David Vávra a Tomáš Vorel. Kniha kromě různých dokumentů a výňatků z recenzí obsahuje též libreta inscenací.
Publikace o zrodu "nového cirkusu", který vznikl v době hluboké krize tradičního cirkusu, vnitřního vyčerpání a diváckého odlivu mezi lety 1970 a 1980 ve Francii.
Osmý svazek edice Režie přináší portrét divadelníka Ivana Rajmonta. S původní statí Milana Kundery "To nejčeštější co jsem kdy napsal" a dosud neznámým textem Václava Havla.
Autorka navazuje na úspěšnou knihu Fenomén Lébl a mapuje – opět formou konfrontační montáže autentických dobových textů – vrcholné období Léblova díla.
