Výběr ze studií a kritik, věnovaných určujícím fenoménům i autorům oněch let (Ionesco, Genet, Dürrenmatt, Topol, Havel), dokládá, že Eva Uhlířová patřila k nejnadanějším divadelním kritikům své generace.
Podkladem pro tento dramatický text jsou historické události spojené s Dreyfusovou aférou. Autor hry měl možnost ji studovat v tajných archivech Vatikánu i v knihovnách a archivech v Jeruzalemě.
Publikace obsahuje základní údaje o historii i současnosti této instituce, profil jeho současné činnosti, rozhovory s několika osobnostmi, které zde působily a kompletní soupis knižní produkce Divadelního ústavu.
Těžištěm knihy Jany Pilátové je partie o Grotowském, obsahující u nás ještě nepublikované zápisky ze stáže a svědectví o paradivadelních projektech, i zasazení do polské tradice a souvislostí antropologických.
Jednotlivé kapitoly přibližují známé i méně známé divadelní skutečnosti z normalizační éry. Výklad leckdy hranice této etapy překračuje a poskytuje tak komplexnější pohled na sledovaný fenomén.
Autorka navazuje na úspěšnou knihu Fenomén Lébl a mapuje – opět formou konfrontační montáže autentických dobových textů – vrcholné období Léblova díla.
