neobyčejné osudy

Když se Clärenore Stinnesová vydala 25. května 1927 ve svém automobilu na cestu kolem světa, netušila, co ji čeká. Byla ale odhodlaná dokázat světu, že i žena může prožít nevídaná dobrodružství.

Iditarodská stezka spojuje opuštěné zlatokopecké městečko Iditarod ve vnitrozemí s pobřežím Beringova moře a Aljašského zálivu. Název Iditarod v jazyce domorodců znamená „vzdálené místo“ a právě tam míří Gary se svým psím spřežením.

Když lékař a pastor Denis Mukwege podal roku 2006 svědectví o systematickém sexuálním násilí páchaném na ženách ve východním Kongu, jeho život se ocitl v nebezpečí. Ale ani krvavé, barbarské útoky na jeho dům a nemocnici ho neodradily.

Caitlin se ve čtrnácti přestěhovala s rodiči do města. Jednoho dne ji zláká inzerát hledající modelky. Zaměstnavatel ji však oklame, znásilní a pak prodá pakistánskému gangu.

Tomáš Baťa je chápán jako světový fenomén a příklad podnikatelského úspěchu. Méně se ovšem ví, že pod jeho přímým vlivem se rozvíjelo ve Zlíně i školství, ve kterém byly uplatňovány principy americké pragmatické pedagogiky...

Otec se neštítil prodat devítiletou Batuk do sexuálního otroctví. Svůj život dětské prostitutky z vykřičené bombajské ulice si dívenka zaznamenává do deníku.

O nespravedlnosti světa by mohla vyprávět Tanja. Celých dvacet let zažívala kruté ponížení, brutální sexuální zneužívání i nelidské mučení, to vše prováděné stejnou osobou. Největší autoritou. Vlastním otcem.

Jen co bylo Nodžud deset let, otec ji proti její vůli provdal, aby nemusel živit tolik krků. Se svým mužem a jeho matkou pak prožívala peklo, znásilňování a bití. Nodžud neznala nic než dřinu a ústrky.

Kazatel Paul Schäfer vytvořil v náboženské sektě vlastní svět plný sadistického násilí. Zde mohl děti, ženy i muže beztrestně ponižovat, týrat, znásilňovat, trápit hlady, drasticky jim vymývat mozky a jinak je ničit.

Celý národ sledoval příběh mladé Češky, která se zamilovala do Afričana, odjela za ním do Ghany a stala se zajatkyní nigerijské mafie.

Sabatina prožívá radostná léta dospívání a studií v Linci. I když se považuje za Rakušanku, její rodiče, ortodoxní muslimové, chtějí, aby žila jako správná pákistánská žena.

Pravdivý příběh z Číny dvacátého století, v němž autorka líčí svůj statečný, bolestný, nakonec však přece vítězný boj za nezávislost.