Sny paměti jsou koláží nedokončených vzpomínek a dalších textů Larisy Bogoraz, které z její pozůstalosti vybral pro charkovské nakladatelství Prava Ljudini Jevgenij Zacharov.
S vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína.
Pravomil Raichl se na začátku 2. světové války, při pokusu o překročení hranice Sovětského svazu, dostal do Gulagu, pak jako československý voják bojoval a došel z Buzuluku až do Československa.
Psycholožka Dana Němcová (* 1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Během posledních třiceti let poskytla řadu rozhovorů, včetně vzpomínek rozhlasových. Její memoáry jsou cennou součástí české národní paměti.
První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa,
v Ravensbrücku.
Kniha Podzemní symfonie Plastic People zachycuje osud rockové skupiny The Plastic People of the Universe na pozadí politického vývoje v šedesátých až osmdesátých letech minulého století.
Z kmenového lágru koncentračního tábora Natzweiler v Alsasku se během celé války podařil jenom jediný útěk. Dne 4. srpna 1942 se pětice vězňů převlékla do uniforem SS a v osobním automobilu projela řetězem stráží na svobodu.
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ.
Dvojjazyčné česko-ruské vydání povídek a vzpomínkových textů bývalých ruských vězňů, jež přibližují život v sovětských koncentračních a pracovních táborech známých pod zkratkou GULAG.
Nejvýznamnější dílo předního sovětského disidenta žijícího v současnosti ve Velké Británii. Formálně je kniha zarámována vzpomínkou na autorovo neočekávané propuštění v prosinci 1976.
Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa.
Rudolf Beran (1887–1954), dlouholetý předseda agrární strany a předseda několikaměsíční pomnichovské česko-slovenské vlády, patří mezi nejtragičtější postavy našich moderních dějin.
