Asie

Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa.

Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.

Kniha představí výjimečnou rakouskou cestovatelku Idu Lauru Pfeifferovou, která v průběhu 40.–50. let 19. století podnikla několik cest, včetně dvou výprav kolem světa. Během nich navštívila řadu blízkých i vzdálených míst: Palestinu, Egypt, Island..

Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.

Dílo „Itinerario“ je cestopisem z pera nizozemského cestovatele Jana Huyghena van Linschoten, který v 80. letech 16. století strávil několik let v portugalských službách v Indii ve službách arcibiskupa z Goy.

Na podzim roku 1922 se Albert Einstein, v té době již vědecká celebrita par excellence, spolu se svou tehdejší manželkou Elsou vydal na skoro šestiměsíční cestu na Blízký, Střední a Dálný východ.

Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.

Výrazně politologicky cestopisné dílo z pera francouzského aristokrata a spisovatele, které po letech na významu spíše ještě získalo. Jeho autor, často nazývaný „Tocquevillem Ruska",si své cestovní postřehy zaznamenával formou fiktivních dopisů.