Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Druhé vydání knihy, v níž se autor věnuje tématu ženství a jeho proměn. Ve čtyřech esejích se zamýšlí mj. nad fenoménem lásky, sexu a svádění, vztahu žen k práci, rodině a moci.
Významný americký historik a sociolog ve své práci zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky.
Francouzský filozof a sociolog se ve svém eseji zaměřil na dějiny a kulturní význam luxusu. Všímá si nejen jeho proměn a sociální role, ale pozornost věnuje i rozdílům mezi mužským a ženským přepychem, otázkám práva na luxus apod.
Autor se ve své dnes již klasické práci dívá na otázku předsudků z různých úhlů, především si však všímá toho, co je nám vrozeno a jakou roli hraje výchova, kultura, vlastní zážitky a jejich interpretace.
Ve své knize věnované diagnóze kapitalismu 21. století si autor všímá mohutných trendů rodící se epochy, změn v organizaci a hodnocení práce a jejich vlivu na rodinu, přátelství, společenství a osobní život.
Esej francouzské filozofky přináší ojediněle fundovaný výklad fenoménu dandysmu i zasvěcené portréty jeho hlavních představitelů, jakými byli Brummell, Baudelaire, Byron, Wilde či Barbey d´Aurevilly.
Maffesoliho esej se nevrací jen k dějinám pojmu nomádství, ale pokouší se tento jev obohatit interpretačním kontextem fenoménu bloudění, hledání, touhy neustále unikat.
Takřka encyklopedické dílo Niklase Luhmanna (1927–1998), jenž patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším německým myslitelům, je věnováno nejen sociologické teorii, nýbrž zasahuje i do filozofie.
