Publikace shrnuje hlavní principy a modely komunitní práce, sleduje vývoj komunitní práce od konce 19. století, specifika v Českých zemích a zmiňuje etapy komunitní práce ve 20. století.
Soubor studií jednoho z nejvýznamnějších světových sociologů. Esejistickou formou psané úvahy o módě, nepřátelství, cizinci, studu, diskrétnosti, o roli peněz a konfliktu v moderní kultuře poskytují osobitý obraz moderní společnosti.
Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních pětadvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému.
Kniha zkoumá kolečka povolovacích řízení a dalších kroků, kterými musela myšlenka projít na cestě od autorky či autora nebo společenství kolegů přes nakladatelství až ke knižním recenzím; osobní, profesní a textové strategie autorů a autorek, ...
Knihou Modernismus a fašismus vrcholí dlouholetý výzkum renomovaného britského historika Rogera Griffina, který se snaží vysledovat a prokázat podstatu generického fašismu a zároveň jej lokalizovat v kontextu mnoha hnutí modernismu.
Příběh Romů v komunistickém Československu byl dlouho rámován diskriminační politikou asimilace, a tedy fatálními zásahy do romských rodinných vazeb a jejich širších socio-kulturních systémů.
Kniha představuje sbírku esejů známého autora, který se skrze různé literární formy (rozhovory, novinové eseje, úvahy) zamýšlí nad problémy moderní společnosti.
Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
V publikaci, která vychází k životnímu jubileu Jiřího Šubrta, vybrala a uspořádala editorka Lucy Císař Brown příspěvky tohoto autora zaměřené na čtyři tematické okruhy ...
Učebnice představuje originální přístup k veřejněpolitickému i obecně společenskovědnímu výzkumu. Nesoustředí se na celý výzkumný proces, ale jako jeden z klíčů k uchopení výzkumného problému prezentuje data.
Behavioral economics sees “nudges” as ways to encourage people to re-evaluate their priorities in such a way that they voluntarily change their behavior, leading to personal and social benefits.
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.