Monografie se zabývá otázkou ázerbájdžánské komunity v Íránu, největší etnojazykové menšiny v hranicích této Islámské republiky, jejíž evoluci zkoumá v kontextu bezpečnostní architektury kaspicko-středovýchodního areálu.
Kniha se zabývá současnými proudy v pojetí občanských a lidských práv, které jsou vyvolány novou geopolitickou situací a zkušenostmi získanými z dvaceti pěti let po konci bipolarity světa.
