Autor v předkládané knize o průběhu 2. světové války v Evropě na tzv. „východní frontě“ podává přehled o vedení strategických válečných střetnutí, ve kterých se na tomto bojišti rozhodlo o vítězství sovětské armády.
Držíte v ruce možná nejdůležitější knihu tohoto roku a zaleží na nás všech, aby to nebyla i poslední kniha, kterou si v životě koupíte. PROČ ? Co v ní najdete?
15 let rešerší, nejnovější poznatky:
Hitler měl atomovou bombu!
Před 15 lety zveřejnili Edgar Mayer a Thomas Mehner knihu, která vyvolala rozruch. Ústřední výpověď díla: Nejen Američané, ale i Hitler měl atomovou bombu.
Tato kniha poprvé v české literatuře popisuje vývoj jaderných zbraní od počátku až do současné doby a vysvětluje srozumitelnou formou jejich princip, konstrukci a funkci. Věnuje se všem aspektům tohoto
vývoje i úloze řady jeho klíčových osobností.
Publikace, která se čtenáři dostává do rukou, je s výjimkou této předmluvy překladem a kompilací originálního díla zpracovaného a vydaného mnichovským nakladatelstvím Grassinger v roce 1933.
Pozoruhodný příběh Keltů v průběhu několika tisíciletí. Fascinující objevy, které se týkají mj. keltské historie, kultury, jazyka, mentality a mytologie v Česku i v Evropě.
Kniha je ojedinělou publikací, ve které jsou shromážděny desítky svědectví přímých účastníků druhé světové války. Očití svědkové, ať už bojovníci či civilisté, vzpomínají na to, co zažili na vlastní kůži.
Při zpracování knihy „ZLOČINNÁ ROLE GESTAPA“ narazil autor na řadu zločinů napáchaných speciálními protipartyzánskými oddíly a na zlomky materiálu dokumentujícího jejich činnost.
„Kluci se dokonce zaradovali, když jsem se 4. ledna 1999 zjevil na pracovišti. Byl jsem stále příslušníkem 322. taktické letky, která byla součástí 32. základny taktického letectva v Náměšti nad Oslavou.
Obrazová publikace obsahující dosud nepublikované fotografie ze života Adolfa Hitlera je svědectvím doby, ale ukazuje i na zrůdnost tehdejší nacistické propagandy. Autorem všech fotografií je Hitlerův dvorní fotograf Heinrich Hoffmann.
Nestává se často, že by se malý stát v některém oboru objevil na vrcholu světového žebříčku. Československu se to ve třicátých letech podařilo ve vývoji a výrobě zbraní. Výrazně k tomu přispěly malorážové automatické zbraně.
Čtenáři se do rukou dostává kniha Edwina P. Hoyta, amerického vojenského historika a novináře, věnovaná posledním šedesáti dnům druhé světové války v Pacifiku.
Druhá část tohoto rozsáhlého díla je věnována vývoji dělostřelectva v období let 1919 až 1945, které sloužilo jak na obranu pevností, tak i těch, které byly určeny k jejich dobývání.
Knih popisujících existující dlouhé i krátké palné zbraně byla napsána celá řada. Avšak knihy věnované problematice dějů ve zbrani, pohybu, konstrukci a účinku střel jsou však podstatně vzácnější.
