Svazek Eudaimón předkládá široké odborné čtenářské obci soubor příspěvků z mezinárodní konference "Contacts, Migrations and Climate Change" uspořádané v květnu 2015 u příležitosti životního jubilea prof. Jana Bouzka.
Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 100. výročí ruské bolševické revoluce.
Monografie přináší explicitní popis staročeské apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické vygenerování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem.
Dvě informačně bohaté písemnosti pořízené městskou kanceláří za účelem výběru chebské zemské berně v období po husitských válkách, a to berního rejstříku z roku 1438 a oceňovací berní knihy z roku 1456.
Kolektivní monografie více než desítky badatelů si všímá specifických rysů prekolonialismu, kolonialismu a postkolonialismu na rozsáhlém prostoru
východní a jihovýchodní Evropy, včetně areálu někdejšího Sovětského
svazu a bývalé Osmanské říše.
Kniha analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protestů éry československého
stalinismu, plzeňskou červnovou revoltu proti peněžní reformě v roce
1953. Metodologicky přitom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí.
Kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících kapitol, je
věnována dějinám Anglie (Velké Británie) a Ameriky (Spojených států
amerických) od počátku novověku do současnosti.
Moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století jsou odborné veřejnosti
téměř neznámé a jejich písně nikdy nebyly edičně zpřístupněny,
přestože mohou byt pozoruhodným pramenem pro poznání barokní
literatury, hudby, lidové zbožnosti a umění.
Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu,
který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v
interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a
rámců, které provázejí éru modernity.
Časopis, vydávaný od roku 1997 Ústavem
světových dějin FF UK v Praze, od roku 2006
společně s Institutem východoevropských
dějin Fakulty historických a kulturních věd
Vídeňské univerzity, obsahuje odborné
studie z dějin mezinárodních vztahů.
Počínaje 18. stoletím, kdy habsburské impérium získalo velmocenský
status, se na jednom jeho konci začaly díky ekonomické vyspělosti
dostávat do popředí dění české země a na opačné části říše se klíčovým
místem postupně stával Terst a severní Jadr
Tato kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících
statí z dějin diplomacie a mezinárodních vztahů, představuje obor
světových, respektive obecných dějin z mnoha různých úhlů
pohledu.
Monografie podrobně analyzuje rozdílný populační vývoj tří
konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny (Muslimů - Bosňáků,
Srbů a Chorvatů) v době Titovy Jugoslávie a změny v jejich
prostorovém rozmístění v důsledku válečných událostí v 90.
letech
Monografie analyzuje fašistický mýtus o znovuzrození v
ideologii a propagandě BUF, poukazuje na aktivismus a entusiasmus
členů hnutí a dokládá, že víra v tento mýtus byla u mnoha z nich
autentická.
Monografie analyzuje rozličné podoby cyrilometodějská tradice v
19. a 20 století a všímá si jejího odrazu ve formování národních
identit v českých zemích.
Monografie velmi podrobně analyzuje přelomové
období v moderních dějinách Kosova. V průběhu let
1958-1969 se v několika etapách zásadně změnil
dosavadní přístup jugoslávského autoritativního
režimu ke správě Kosova.
Publikace je jedním z výstupů Stálé konference rakouských a českých historiků, která vznikla v roce 2009 a zabývá se kontinuálně problematikou moderních česko-rakouských dějin.