naučná, odborná a učebnice

Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům.

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).

Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.

Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin.

Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930.

Překlad jedné z nejvýznamnějších prací klíčové osobnosti filosofie 20. století chce českému čtenáři zprostředkovat systematicky cenný příspěvek k diskusi o metodologii vědeckého vysvětlování.

Jeden z posledních Wittgensteinových textů.

Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů...

Překlad tří kratších a relativně přístupných textů J. G. Fichta.

Dílo Formální a transcendentální logika, uveřejněné v roce 1929, je posledním dílem o logice, kterému mohl dát definitivní podobu ještě Husserl sám.

Soubor Modrá a Hnědá kniha otevírá všechna velká témata pozdního Wittgensteina: vztah užití a významu, problém rozumění a zvládnutí určité techniky, otázku pravidel, jazykových her a „forem života“, zpochybnění možnosti soukromého jazyka.

Originální rozbor Kantovy filosofie je zaměřen na to, co v této filosofii může být chápáno jako předjímka onoho pojetí času, které Heidegger rozvinul v knize Bytí a čas.

Donald Davidson patřil k nejvýznamnějším filosofům druhé poloviny dvacátého století. Tento spis (původní vyd. 2001) tvoří třetí svazek vybraných Davidsonových filosofických prací.

Čtyři studie francouzského filozofa.

Kniha přednášek britského filosofa.

Významný představitel současné světové filosofie považuje toto své dílo za nejvýznamnější. Koriguje v něm některé představy šířící se u nás pod heslem postmodernismu.

Autorovy práce věnované problematice postmodernismu patří k žánrům navzájem hodně rozdílným, a právě proto se ovšem spolu dobře doplňují.