naučná, odborná a učebnice

Kde se vzal všudypřítomý terorismus? Proč žije svět ve strachu? Známou odpověď denně nabízejí oficiální média a politici západních mocností. S jinou přichází Noam Chomsky v knize Hegemonie nebo přežití.

Kniha světově uznávaného reportéra je souborem jeho úvah, týkajících se stavu dnešního světa, otázek spjatých s globalizací a problémů zemí Třetího světa.

Společným tématem šesti přednášek, které J. L. Borges přednesl na Harvardově univerzitě v letech 1967 – 1968 je poezie – podstata poezie, metafora, epická poezie, otázka překladu poezie, problém významu v poezii a vlastní Borgesovo „básnické krédo“.

Anglický filozof John Gray zkoumá všechny moderní západní mýty o jediné správné cestě vpřed, ke všeobecné civilizaci, jež bude znamenat "konec dějin". Stvrzuje při tom svoji pověst provokatéra.

Kniha reaguje na debatu roznícenou vydáním autorova světového bestseleru Třetí cesta.

Kniha patrně nejvýznamnější osobnosti současné sociologie navazuje na autorovo předchozí dílo Tekutá modernita. Bauman tematizuje problém lidské identity a proměnu pohledu na osobnost v souvislosti s pokračujícím trendem individualizace.

Autor v knize předkládá pět dilemat: národní bezpečnost, nový globální pořádek, řízení globálních aliancí, globalizace a hegemonní demokracie.

John Gray se ve své pronikavé studii snaží doložit, že liberální myšlení v sobě vždy zahrnovalo dvě rozporuplné teze.

Kniha významného francouzského filozofa obsahuje dva kratší texty: autorův esej Víra a vědění a rozhovor s Michelem Wieviorkou.

Rozhovor slavného filosofa a politologa je unikátním svědectvím o důležitých událostech poválečného světa.

Práce představuje novou podobu lokální i globální ekonomiky, která při zachování tržních principů umožňuje životní prostředí nejen neohrožovat, ale dokonce chránit.

Cílem knihy je na základě sledování konkrétních kauz zachytit situaci propojeného trojúhelníku média-moc-komunikace v současné době radikální proměny komunikačních prostředků.

V knize Myšlení a pohyb shromáždil Bergson své nejcennější statě a přednášky z let 1903 až 1920 a sám je doplnil rozsáhlým úvodem, který lze považovat za syntetický výklad základních myšlenek jeho filosofie.

V posledním Descartově spisu je vztah mysli a těla tematizován jak v rámci klasifikace jednotlivých afektů, tak i z hlediska tradičního cíle morální filozofie.

Autor ve své knize boří stereotypní náhled na Becketta jako protagonistu absurdity. Spolu se studiemi Adornovými a Mersierovými patří Fosterova práce k tomu nejlepšímu, co bylo o Beckettovi napsáno.

Tato živě napsaná a srozumitelná studie zkoumá vztah mezi náboženstvím a postmodernitou.

Autor se ve své slavné knize nesnaží o nic menšího než o vytvoření nové filozofie, která by spojila Logos s Erotem, respektive cit s rozumem.

Zamyšlení českého emigranta nad myšlenkami komunismu a marxismu.

Kniha o politiké budoucnosti sociální demokracie a hledání třetí cesty.