Kniha popisuje proměnu smýšlení
lékařů v novověku, kdy se přírodověda
a medicína odklání od antického modelu
humorální patologie, která vykládá všechny
choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv,
k patologické anatomii a experimentální
fyziologii.
Z hlediska možností a zábran plné integrace evropských Židů do většinově křesťanských společností, které se v průběhu 19. století proměňovaly do moderních národů...
Zkratka prezidentova jména – T. G. M. se
již záhy po vzniku republiky stala značkou,
jakýmsi národním brandem, magickou formulí,
něčím, co mělo platnost mytického symbolu.
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta a lékařovu radu na léčebný postup.
Předkládaná kniha je případovou studií české komunity ve městě Chicago, kde počet Čechů stoupl z 10 000 osob v sedmdesátých letech 19. století na 122 000 kolem roku 1920.
Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti?
Sám Jan Amos Komenský, velký příznivec prorockých zjevení, uvedl, že v možnost nových revelací prý zpočátku ani nevěřil, hluboce na něj zapůsobila až bezprostřední setkání s Kryštofem Kotterem a s Kristinou Poniatowskou.
Kniha sleduje životní osudy učitelů, kteří docházeli na dvůr císařské a arcivévodské rodiny. Popisuje, jak vnímali své vznešené svěřence a jaké výhody, ale i těžkosti jim tato „dvorská služba“ přinášela.
Na stránkách této knihy se mohou studenti a specialisté na moderní dějiny, stejně jako zájemci z řad širší veřejnosti podrobněji seznámit se širokou škálou badatelských přístupů i s profilujícími tematickými okruhy.
Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.
Téma Jahnovy mohyly spadá velkým dílem do dějin sportu a dějin radikálního nacionálního hnutí, jež německá historiografie pojmenovává do češtiny nepřeložitelným adjektivem „völkisch“.
Navzdory značné dynamice výzkumu patří problematika exilu stále k tématům, vůči nimž má česká historiografie veliký a nesplacený dluh. Toto konstatování se bytostně týká Austrálie, která je vnímána jako periferie, tedy teritorium neznámé.
Monografie pojednává o složitých vztazích spolupráce, konkurence i vzájemných bojů, jež se v souvislosti s mezinárodněpolitickými i vnitropolitickými změnami, tendencemi a zájmy v letech 1918-1947 odehrávaly v tomto oboru na území Československa.
Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách?
Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života...
Kniha seznamuje s činností občanských ženských spolků v českých zemích od 60. let 19. století do první světové války, zaměřenou na získání plnoprávného občanského postavení jak v soukromé, tak ve veřejné sféře.
V centru pozornosti autorky stojí témata: šlechta – paměť – mýtus. která analyzuje zejména na základě rozhovorů se samotnými příslušníky šlechty a s využitím teoretických nástrojů tzv. paměťových studií.