Srdíčka, květiny, přáníčka a spousta lásky – to všechno patří ke svatému Valentýnu. Ale kdo vlastně byl ten Valentýn? Proč si lidé 14. února dávají dárky a říkají si, že se mají rádi?
Žraloci – nejobávanější a zároveň nejméně pochopení živočichové oceánů!
Umí žraloci létat? Jak velký byl největší žralok všech dob? Proč mají žraloci kladivouni tak zvláštní hlavu? Co mají krávy společného se žraloky – a co je to megalodon?
Když se blíží Vánoce, spousta dětí mluví o Ježíškovi a těší se na vánoční dárky. Jak ale ten Ježíšek vypadá a kdo to vlastně byl? To by ráda věděla i bílá kočička Líza. Vydejme se s ní na průzkum do doby, kdy se Ježíšek narodil.
Určitě znáte Mikuláše! Každý rok ho v prosinci můžete potkat i s čertem a andělem. Tenhle vousatý pán s vysokou čepicí a červeným pláštěm rozdává dětem dárky a dobroty. Má ale taky knihu, kde jsou zapsány všechny naše dobré i špatné skutky.
Kniha Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po meziválečné populární literatuře, po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech.
O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek.
Kniha Anny Hájkové nabízí první pokus o zachycení queer historie holokaustu, tedy otázky stejnopohlavní touhy obětí holokaustu. Ta zůstávala donedávna bílým místem historického bádání.
Kniha se zabývá překotným vývojem žurnalistické profese v letech 1989 až 1994. Samotný příběh české novinařiny začíná již „přestavbovým prologem“, v němž se popisuje dosavadní tradice žurnalistiky, ...
Vyřezávané dýně, strašidelné masky, duchové a netopýři – prostě Halloween. Někteří lidé ho odmítají, jiné baví, a dost lidí mu moc nerozumí. Naše knížka vysvětluje jeho původ způsobem srozumitelným pro děti.
Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti.
Kniha osobité výtvarnice a popularizátorky folklóru Kamily Skopové oživuje minulost prostřednictvím pohledu na tradiční řemesla, která dnes postupně upadají v zapomnění či jsou mnohdy k naší škodě jen regionálním exotikem skanzenů.
Co mají společného oceán a vesmír? Jak vůbec vznikly chobotnice? A jak lidé? Michael Stavarič a Michèle Ganserová vytvořili naučnou knihu pro děti plnou překvapivých zvratů, která nabízí mnohem víc než pouhé předávání vědomostí.
V osmnáctém sborníku Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ) čtenářům předkládáme výběr z příspěvků přednesených na čtyřech pravidelných setkáních AUČCJ uskutečněných v průběhu roku 2023.
Na příkladech monster všemožných typů zkoumá Jaroslav Švelch umění designu příšer a vliv, který na něj měla mytologie. Proč je ale postava příšery ve hrách tak důležitá a jak počítačové hry formovaly koncepty monstrozity v naší kultuře?
V sérii studií o románovém stylu si autor klade několik základních otázek: Co utváří styl prozaické exprese? Podílí se tato stylová specifičnost konkrétního díla na jeho uznání a dlouhodobém setrvání ve společenském diskursu navzdory proměnám doby?
Interpunkce je v naší písemné kultuře něčím samozřejmým. Její používání ale není zcela jednoduché. Kniha popisuje dějiny a vývoj české teorie interpunkce v evropském kontextu od 16. století do dnešních dnů.
Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak širší souvislosti a mimo jiné ukazuje, co všechno může vést k výběru metra při psaní básní.
