Jejich rodiny a doba, ve které vyrostli, jim vštípily pevnost charakteru, smysl pro čest, lásku k vlasti a další v té době samozřejmé hodnoty, kterých se odmítli vzdát a po kterých dnes tak často voláme.
Tato kniha se věnuje pojetí střední Evropy v podobě, v níž se stalo ústředním pojmem kulturně-politických esejů Milana Kundery, ale i součástí estetického programu moderního románu, k jehož dědictví se Kundera hlásí.
Publikace obshuje čtyři texty: Horace M. Kallen: Demokracie versus tavicí kotel; Randolph S. Bourne: Nadnárodní Amerika; Michaela Weiß: Kulturní pluralismus versus tavicí kotel: počátky hledání americké (židovské) identity.
Předkládaná publikace se věnuje v českém prostředí nepříliš známému sporu o Západní Saharu, jenž započal v roce 1975, kdy původně španělskou kolonii anektovalo sousední Maroko.
Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí.
Je těžký úkol vybrat z obrovského množství literatury, průvodců a pamětí to, co není jen popis. Vybrat to, co vystihuje duši kraje, jeho přednosti a nedostatky. Nechat se vést knihami, pomístními jmény, pověstmi, pohádkami a legendami kraje.
Je klasická hudba esteticky hodnotnější než rocková hudba? Je Felliniho Satyricon lepším filmovým dílem než Doba ledová 2? Je vysoké umění opravdu lepší než to populární, jak tvrdí někteří kritici kultury? Tyto a jiné otázky se kniha snaží zodpovědět.
Cílem knihy Historický vývoj právní úpravy správního řízení a dalších postupů ve veřejné správě (1918– 2005) je položení solidního historického základu zkoumání českého správního řízení a jeho právní úpravy.
Kniha mapuje teoretické a metodologické problémy evropské integrace, zejména z pohledu evropských integračních teorií, národních zájmů a rozhodování v Evropské unii.
Kniha čtenáři ukazuje několik aspektů, které se objevují na cestě mezi snahami politických stran získat co největší podíl na moci a voliči, kteří jim v tomto mohou pomoci, nebo naopak zavbránit.
Provokativní esej George Steinera, jednoho z nejvýznamnějšího žijícího filosofa kultury, doplněna úvodní studií Jakuba Guzina, předmluvou holandského kritika Roba Piemena a eseji Josefa Jařaba, Petra Bilíka a Pavla Šaradína.
