naučná, odborná a učebnice

Pátá kniha završuje mnohaleté úsilí nadšeného fotografa a divadelníka Miloše Dvořáka o zmapování míst posledního odpočinku významných osobností naší historie napříč všemi obory lidské činnosti.

Smrt Jana Masaryka v roce 1948 byla a dosud je námětem mnoha úvah, odborných studií, ale i zastíracích báchorek. Rozhodně patří k největším záhadám našich dějin 20. století.

Je překvapující, že nás, kteří se rádi procházíme mezi náhrobky ve stínu starých stromů, je tolik. Tahle zvláštní (a z pohledu mnohých trochu morbidní) záliba má dokonce svůj odborný název – tafofilie.

Kniha s mnohoslibným názvem vznikla velmi kuriózním způsobem, v době, kdy jsme se nemohli setkávat, a tak vznikala prakticky na dálku a ve velmi krátké době.

O osvobození naší vlasti jsme se dlouho učili něco jiného, než nám dnešní dostupné prameny dokazují. Něco jiného vypovídali poslední pamětníci, něco jiného historici, a něco jiného ti, kteří se snaží přepisovat historii z politických důvodů.

Nikdy vás nezajímalo po skončení československo-sovětského velkofilmu, v němž umírali desítky a možná stovky německých vojáků, kde jsou dnes pohřbení?

Kniha je souborem autentických vzpomínek pamětníků druhé světové války, výpisů z kronik a písemně zachycených pamětí.

Kniha představuje surový pohled na Velkou válku let 1914 – 1918. Lze ji nazvat demytologizací koncem války a zrodu Československa.

V odkazu zaniklých civilizací nacházíme mnoho technických a technologických znalostí, kterým dodnes nerozumíme, nebo je v našem století znovu pracně objevujeme.

Nejdražší film v dějinách našeho národa. Tak by se dal definovat dvojdílný film Císařův pekař a jeho pokračování Pekařův císař.

Autorka touto svou druhou knihou navazuje na svůj první titul, čtenáři velmi vyhledávanou „retro“ publikaci Vzpomínkomat (2017). Zároveň také tímto způsobem přispívá k dokumentaci prvních sto let existence našeho samostatného státu.

Kniha volně navazuje na „Předpeklí ráje“. Je v ní načrtnut vícerozměrný obraz událostí a jejich příčin, které postihly Zemi za posledních 120 000 let.

Mnoho záhad nesporně souvisí s existencí lidstva, a nastal čas se jimi zcela vážně zaobírat.

Autor dochází k názoru, že není daleko den, kdy řada vědních oborů a mnoho dnes vážených vědců bude jednou lidstvem považována za zhoubce a nepřátele lidstva.

Ptáte-li se, co je smyslem existence lidské bytosti, odpoví vám lépe než já prastaré dharmické zákony, jimiž se řídili naši předkové.

V této knize autor předkládá k zamyšlení obraz vědění dávných předků, který i když zdaleka nedosahuje své původní úplnosti, může nám přinést mnohé odpovědi, které lidstvo dosud neúspěšně hledá.

O prapodstatě keltské kultury toho mnoho nevíme, ale stále intenzivněji se o ni zajímá rostoucí množství lidí.

především třetí a zčásti i čtvrté kalpy, která se postavila do opozice proti Stvořiteli a je označována jako „levé křídlo“ nebo také jako „padlí andělé“.

Staroindický epos VIMAANIKA SHAASTRA se do povědomí badatelů v oboru záhad historie dostal mj. i díky Erichu von Dänikenovi, který jej cituje ve své knize „Vzpomínky na budoucnost“.

Mezi tajemnými událostmi starověku nesporně fenomén Atlantidy zaujímá přední místo, pravděpodobně díky jedné z posledních Platónových knih Timaios a Kritias.