ostatní

Vzpomínání německého literárního vědce Karla Kohuta (1936 v Olomouci) na dětství, které strávil v Lipníku nad Bečvou, na poválečný odsun a těžké začátky v novém domově v Hesensku.

Při příležitosti 50. výročí spisovatelova úmrtí (23. 4. 1908 Hronov–7. 5. 1973 Montclair, USA) vychází v novém přepracovaném vydání Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské.

Kniha V. Vokála se snaží zhodnotit život a dílo Robespierrova souputníka nezaujatě. Výsledkem je portrét mladého ambiciózního politika a idealistického filozofa, kterého silná touha po nápravě historických křivd přivedla do služeb teroru.

Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva.

Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku.

Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.

Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie.

Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa a s předmluvou Leo Pavláta a doslovem Karola Sidona.

První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.

Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody.

Historička umění V. Šubrtová představuje olomoucká krejčovství od konce první světové války po přelom 40. a 50. let. V oboru podnikaly velké firmy – nejlepším příkladem je síť obchodních domů ASO (Ander a syn Olomouc), úspěšná v ČSR i v zahraničí.

Tato populárně-naučná publikace přináší bohatství dalších textů, dokumentujících počátek 50. let, fakta známá i neznámá, ale také atmosféru, v níž se setkávalo budovatelské nadšení s hrůzou.

Novinářka Alena Wagnerová se po téměř 70 letech vydala po stopách Jiřího Weila, aby zachytila proměnu místa v čase.

Publikace o olomoucké historii. Inspirována je nedávno objevenými leteckými fotografiemi města z 20. let minulého století.