Evangelická farářka Liv po studiích získá místo v malé farnosti na severu Norska. Coby duchovní by měla denně ve svých kázáních pociťovat sílu slova, měla by zprostředkovávat a zároveň prožívat pospolitost mezi lidmi, být centrem živé komunity.
Píše se začátek roku 1990, v Evropě se hroutí komunistický režim a probíhají zásadní změny. V jihonorském Stavangeru chodí do druhého ročníku gymnázia mladý rebel Jarle Klepp.
Osudy hlavních hrdinek, pro něž čerpá inspiraci v důvěrně známém prostředí severního Norska, jsou přiznaně autobiografické — od autorčiny prababičky po matku. Oněch sto let představuje období mezi roky 1842 a 1942, kdy se narodí dcera…
Beate Grimsrudová v románu otevírá dveře do světa, který je většině lidí neznámý: těžký a občas nesnesitelný život s psychózou a zároveň fascinující a napínavý vnitřní svět umělce.
