Rozsahem nevelká kniha, která se díky svému jazyku a rytmizaci pohybuje na samé hranici poezie, patří v nejlepším slova smyslu k typickým dílům Jona Fosseho, laureáta Nobelovy ceny za literaturu (2023).
Jméno Jevgenije Prigožina ještě před několika lety znali pouze lidé, kteří podrobně sledovali dění v Rusku. Ovšem poté, kdy Rusko v únoru 2022 přepadlo Ukrajinu, se každý dozvěděl, co je Wagnerova skupina a kdo je Jevgenij Prigožin.
Kniha, jež se věnuje historii ukrajinsko-ruských vztahů, je v českém veřejném prostoru, jímž se šíří redukované obrazy, zjednodušené pravdy, emoce a obavy, neobyčejně potřebná.
Sígři nabízejí silný příběh z doby okupace Norska nacistickým Německem. Parta dětí z činžáku na chudém předměstí Osla, jejíž jádro tvoří tři stejně staří kluci Carl, Olav a Roar, prožívá nejdůležitější roky svého dětství.
Hrdina příběhu Ninetto Giacalone patřil k jedné z posledních vln dětských uprchlíků, kteří odcházeli bez rodičů z chudého italského jihu a snažili se najít lepší podmínky na bohatším severu.
Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.
Román Řeka je až bolestně aktuální knihou o utečencích, jakkoliv se odehrává před 70 lety během laponské války (září 1944 – duben 1945) na dalekém severu.
V horách Jižního Tyrolska, na pomezí tří současných států – Itálie, Švýcarska a Rakouska. Trinino vyprávění zachycuje nejenom jeden velmi zajímavý příběh dvacátého století, ale i obtížné hledání vlastní identity v pohraniční oblasti.
Jiný svět patří mezi nejvýznamnější knihy 20. století. Je totiž jednou z prvních, jež západním čtenářům zprostředkovala osobní svědectví o sovětských koncentračních táborech, o zvrácenosti a krutosti komunistického režimu.
Román vykresluje poutavý obraz izraelské společnosti, již rozdělují hluboké trhliny mezi Izraelci a Araby, ortodoxními a sekulárními Židy, Sefardy a Aškenázy. Příběh se odehrává na pozadí mírových jednání v Norsku v roce 1995, ...
Další úžasná sbírka krátkých textů, plných černého humoru, překvapivých point a bohatého jazyka, který vyžívá argot a nářečí, jimiž se proslavila jedna z nejvýznamnějších současných evropských autorek.
Štvanice je román, který vypovídá mnohé o dnešním Rusku, ale i o stále aktuálnějším nebezpečí celého současného světa, jímž je manipulování veřejným míněním spojené s vytrácení se etiky z novinářské a politické praxe.
Baladický román o prvním velkém vzplanutí studenta Witoldu k dívce Alině, román o dospívání, o lásce, jež se brání nepochopení i zevšednění a její děj se odehrává bezprostředně před vypuknutím druhé světové války.
Jeden z nejzajímavějších současných izraelských románů v němž autor s čtenářem hraje podivuhodnou hru na pravdu a zkoumá limity upřímnosti. Vypravěčem je úspěšný spisovatel středního věku trpící depresemi a tvůrčí krizí.
Sebastiano Vassalli situoval svou nejslavnější knihu Chiméra do vesničky jménem Zardino, jež kdysi ležela v Pádské nížině. Zde se na přelomu 16. a 17. století odehrává příběh dívky jménem Antonia, „zardinské čarodějnice“.
