Hlavním cílem spisu je pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.
Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín „Šlépěje“.
Cesta od prominentky k disidentce, vylíčená tak trochu na přeskáčku, o to však dramatičtěji, pokračovala pak neméně hekticky i po listopadu 1989, tentokrát už především na prknech Národního divadla.
Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců.
Autor, jenž vyrostl v rodině sovětského diplomata Vladimira Ivanoviče Jerofejeva a část dětství strávil ve frankofonním prostředí, v knize obsáhl to nejhorší, co se k tématu dá napsat.
Zatímco Sienkiewiczova beletristická tvorba je v českém prostředí dostatečně známá, výbor z jeho tvorby publicistické se k rukám českých čtenářů dostává poprvé.
Autorka provází čtenáře labyrintem dnešních českých sporů o dějiny a ukazuje, jak se na úkor informací o minulosti do popředí prodraly dávno tradované stereotypy.
Publikace „Paměti kosmika Fyzikálního ústavu ČSAV“ obsahuje vzpomínky pracovníka Oddělení kosmického záření, vysokých energií a elementárních částic – nazývaného v ústavu „kosmici“ – na jeho činnost během zhruba čtyřicetiletého období.
Navzdory rostoucímu zájmu badatelů humanitních oborů představuje období protektorátu Čechy a Morava doposud nepříliš prozkoumanou oblast českých dějin.
V knize bohatě vybavené obrazovým doprovodem je představen život a tvorba těchto tří umělců, společně se Škrétou a dalšími současníky jsou pojednáni jako profesní kolegové a do značné míry i konkurenti.
Miliony občanů musely během druhé světové války opustit svůj domov. Tito lidé odešli před nebezpečím nebo byli vysídleni, přesunuti na nucené práce či do koncentračních táborů. Jak se po válce vraceli do svých domovů?
Kniha Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní se zabývá obdobím od mnichovské dohody z roku 1938 po komunistický puč v únoru 1948.
Kniha je zásadním příspěvkem do diskuse
o stalinistickém Rusku, který nabourává
totalitní paradigma.
interakce mezi režimem a různými společenskými
složkami kniha představuje obrat
v sovětské historiografii.
