Myslím, že ten kdo má alespoň nějaké povědomí o historii Ruska, tak trochu tuší, že stalinismus není úplně synonymum pro blahobyt a šťastný život. Přesně o tom je tato monografie.
Pojednává o každodenním životě lidí ve Stalinově Rusku. Primárně je pak zaměřena spíše na městský život. Je rozdělena do osmi kapitol, jejichž prostřednictvím se dostaneme de facto do všech zákoutí života ve 30. letech.
První pojednává o stranické struktuře a jejích problémech, stejně jako o kultu osobnosti, který je v Rusku stále více či méně přítomný. V dalších se setkáme například s všudypřítomným nedostatkem. Nedostatkem všeho. V první řadě potravin, ale i bydlení, věcí spotřeby, zkrátka veškerého sortimentu, který by si běžný člověk mohl představit.
Stejně přítomná byla zároveň tzv. Druhá ekonomika, chcete-li černý trh, kde se dalo naopak sehnat mnohé a paradoxně byl částečně režimem vnímán jako nutný. Šmelení, stejně jako stání v nekonečných frontách, to byla součást všedních dní. Neodmyslitelná součást Ruska, trvající též do dnešních let je vytváření okruhu známostí, které dokázaly v určitých chvílích pomoci. V těch úplně nejtěžších už ale obvykle ani ty nebyly platné. I o tom se můžete dočíst.
Fronty, které si dneska těžko dovedeme představit, šmelina, udávání, hlad, bydlení v miniaturních bytech s neznámými osobami, strach, kdy na dveře zaklepou třeba čekisti, případně nutné stranické schůze s obvyklými prohlášeními stachanovců. To vše nakonec vyústilo, ještě trochu znásobeno do Velkého teroru, kdy de facto komunisté začali požírat sami sebe až do nejvyšších pater (Tuchačevskij, Zinověv, Kameněv etc.)
Není to veselá kniha. Mnoho věcí je dnes již nepředstavitelných. Stejně jako je ale též zajímavé, že mladá generace vnímala tuto dobu jinak. Dle jejich názorů to sice byla doba zlá, nicméně, nutná, anžto nakonec dojde vyvrcholení v blažené komunistické společnosti. Jak smutně se tento vzor napodobil v poválečných sovětských satelitech.
V závěru říká autorka: „Život sovětských občanů provázely děsivé věci, ale i překrásné sny o lepším životě, většinou však přestavoval těžkou dřinu, plnou nedostatku a nepohodlí.“ Veselých momentů v knize opravdu mnoho nenajdete, i přesto stojí za to číst.
Myslím, že ten kdo má alespoň nějaké povědomí o historii Ruska, tak trochu tuší, že stalinismus není úplně synonymum pro blahobyt a šťastný život. Přesně o tom je tato monografie.
Pojednává o každodenním životě lidí ve Stalinově Rusku. Primárně je pak zaměřena spíše na městský život. Je rozdělena do osmi kapitol, jejichž prostřednictvím se
...