Jak můžeme odhalit skutečnou – tedy častou skrytou – tvář českých dějin, a to zejména těch starších, když i na události zcela nedávné nahlížejí jejich aktéři i svědci mnohdy zcela protichůdně?
Ústředním tématem knihy je odchod z našeho světa (čímž není nutně myšlena smrt), ale tentokrát autor upřel pozornost spíše na nás, „obyčejné“ smrtelníky. Opouštění (stačí přidat jediné písmenko, a změní se v odpouštění), smíření, ale také humor.
Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později.
Řekl-li kdosi moudrý, že při četbě beletrie bychom měli mít pocit, jako by nás kdosi s prvními řádky vtáhl do bezhlavě rozjetého auta a s posledním slovem opět vyhodil na chodník, splňuje novela Jindřicha Kabáta tento postulát velmi důsledně.
Jiří Adamíra patřil k nejlepším českým hercům druhé poloviny dvacátého století. Jeho úchvatné herecké výkony byly vystavěny nejen na nesporném talentu, ale také na pronikavém intelektu, hlubokých znalostech a přemýšlivosti o rolích.
Jiří Bartoška je jedna z největších osobností českého divadelního i filmového herectví a jeho osobnost je stejně pestrá, zemitá a vášnivá jako charaktery postav, které sehrál.
Tělo krásné a slavné scénáristky Leony Maxové bezvládně padá ke dnu bazénu u jejího letního sídla. Kdo měl zájem na tom, aby v něm našla hrob nejen ona, ale i tajemství horkého léta 1990?
Až pod samotnou střechou tribuny stadionu Na Julisce, v proskleném prostoru s úžasným výhledem, se po celou sezonu 2012/2013 odehrávala ojedinělá setkání. Spisovatelka Zuzana Maléřová zvala k důvěrným hovorům o životě, o lidském usilování, trápení, štěstí
Teplá letní noc, večírek je v plném proudu, když náhle zhasnou světla. Pětice dívek se rozhodne zkrátit si dlouhou chvíli vyvoláváním ducha Krvavé Mary.
2/3 chlapa je druhou sbírkou básní Petra Soukupa, která si jako hlavní úkol klade pobavit, byť neúmyslně. Sbírka je taková, jaký je její autor. Básně jsou krátké a občas se ani o básně nejedná, spíše hesla, slogany, nebo glosy.
Krásná Seleina, paní Solnohradu a dědička vzácných solných pramenů, právem pokládá své "slané dědictví" za prokleté. Vždyť jen kvůli němu přišla o milovaného muže a ocitla se ve vynuceném manželství s tyranem Arvanem Révaiem.
V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.
Do posledního dílu slavného románu Elizabeth Gaskellové vstupujeme v okamžiku, kdy se Margaret vyrovnává nejen se ztrátou matky, ale i s pocitem, že o ní pan Thornton bude smýšlet jako o lhářce.
Jan Pivec, to je nepřehlédnutelný titán našeho herectví - a zdaleka nejen díky stejně nepřehlédnutelné postavě. Chlapec ze slušné, ale nepříliš zámožné rodiny z pražských Vinohrad měl od dětství jedinou touhu: stát se hercem.
Druhý díl slavného románu anglické klasičky je již zcela ponořen do dusné atmosféry průmyslového Miltonu a vzpomínka na slunný Helstone kdesi na Jihu jen občas probleskne v myšlenkách přestěhovavší se rodiny Haleových.
Na první pohled by se spojení "spoluobjevitel Největšího Čecha" a "stará japonská básnická forma" mohlo zdát poněkud fantaskním. Ovšem pro umělce Čepelkova rozpětí není nic nemožné.
Kniha, jejíž název vychází z jedné sentence Miloše Zemana, je nesmírně zajímavým nahlédnutím do myšlení, života i cílů člověka, který mnoho let působí na naší politické scéně.