Výsledek vyhledávání

Tato kniha vznikla jako reakce na poválečné snahy americké vlády zvyšovat svoji roli v ekonomice a centralizovat ekonomické rozhodování a moc.

Odborně podložený popularizační průvodce známým areálem hospitálu s kostelem Nejsvětější Trojice v Kuksu s bývalou řádovou nemocnicí shrnuje přehledně a přitom dosti podrobně známé historické skutečnosti o významné památce českého baroka.

Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století.

V posledních letech se ve veřejném prostoru stále častěji otevírá téma vztahu k našim nejbližším předkům. 27 nejzajímavějších vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století.

Texty pocházejí z celé oblasti Lotyšska, na níž se běloruská nářečí užívají.

Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. To jsou témata, která přináší vzpomínky hlavního architekta Prahy Blahomíra Borovičky (1923-2004).

Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak širší souvislosti a mimo jiné ukazuje, co všechno může vést k výběru metra při psaní básní.

Kolektiv autorů Institutu Václava Klause v nové knize dochází k závěru, že Západ jako svobodný svět, chránící tradici a právo lidí žít si podle svého, přestává existovat a že dynamika tohoto negativního procesu se neustále zvyšuje.

Soubor textů Umění bez daně. Umění v éře planetární občanské války českým čtenářkám a čtenářům poprvé v ucelenějším souboru představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl.

Hlavním tématem tohoto čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa.

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.

Jan Kryštof Müller (1673–1721) tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními podle návrhů Václava Vavřince Reinera.

Odborný časopis Orientálního ústavu AV ČR věnovaný kultuře, dějinám a současnosti zemí Asie a Afriky.

Kritika praktického rozumu (1788) představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona a předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky.

V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství.

Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným.

Publikace představuje výběr z prací za posledních 20 let. Katalog otevírají nejnovější objekty – fiktivní knihy – návod na těžko řešitelné problémy, na které postupně navazují starší práce. Ty plastické rozebírají slova na plastické atomy a molekuly.

Jak se v průběhu několika desetiletí měnila nejstarší umělecká škola u nás? Kdo byli pedagogové, kteří formovali její tvář, a ovlivňovali podobu zdejšího výtvarného umění? Jací studenti prošli jejich ateliéry?

Kniha Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií filosofky Alice Koubové a literární dokumentaristky Barbory Baronové se zabývá tématem společenské odolnosti, a to prostřednictvím série rozhovorů s osobnostmi současné české společnosti.