Kniha filmového historika Ivana Klimeše sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní.
Kniha se na pozadí proměny společenského a vědního paradigmatu zabývá vybranými aspekty postmoderní situace ve vzdělávání. Pozornost je věnována filosoficko-etické perspektivě postmoderny, jež byla v pedagogice spojena s krystalizací nových tendencí.
Časopis je věnován novověkým evropským a americkým literaturám, s výhledy do jiných kulturních oblastí. Důrazem na komparativní přístup přispívá k integraci literárněvědného studia.
Kniha Ko-text, adjustovaná v krabici společně
s autorsky výtvarně pojatým souborem
edukačních pomůcek, zkoumá přístupy
dynamicky pojaté výtvarné pedagogiky
a strategie současného výtvarného umění
v interakci s dětskou tvorbou.
Koncepční úvahy k situaci současného umění a estetického myšlení Lamberta Zuidervaarta představují nejen významný příspěvek k pozici tvorby v dnešním světě, nýbrž i výzvu k domýšlení v lokálním kontextu.
Kniha byla odbornou porotou soutěže Nejkrásnější
české knihy roku 2015 vybrána mezi 10 nejkrásnějších
knih o výtvarném umění a získala Cenu Svazu
polygrafických podnikatelů 2. místo za precizní způsob
knihařského zpracování a využití švýc. vazby.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.
Předkládaná kniha představuje třetí výstup výzkumného projektu,
který – vycházeje z umění a kultury především českých zemí, ovšem na
pozadí důsledně reflektovaných souvislostí zejména evropského umění
a kultury 19. a 20. století.
Časopis, vydávaný od roku 2004 (původně
jako ročenka Semináře nejnovějších dějin)
Ústavem světových dějin FF UK v Praze,
obsahuje studie českých i zahraničních
odborníků.
Kolektivní monografie více než desítky badatelů si všímá specifických rysů prekolonialismu, kolonialismu a postkolonialismu na rozsáhlém prostoru
východní a jihovýchodní Evropy, včetně areálu někdejšího Sovětského
svazu a bývalé Osmanské říše.
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat.
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti
českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a
města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.
