Kniha se zabývá (nejen) českým františkánstvím a jeho aktivitami, přesahujícími geografické, kulturní a náboženské hranice Evropy a západního křesťanstva ve středověku a raném novověku.
Kniha ukazuje, že i po roce 1948 dokázala ČSR v některých ukazatelích dosahovat vynikajících výsledků; v celku však její sociálně zabezpečovací systém začal ztrácet efektivitu, a to zvláště s rostoucími problémy plánované ekonomiky od konce padesátých let.
V předkládané interpretaci autor akcentuje Descartovu bytostnou tendenci po nalezení dobra lidského života, které spočívá v sebeurčování vykazujícím charakter sebezajišťování, a Heideggerem inspirovanou onto-theo-logickou povahu takového filozofování.
Na počátku 20. století bylo Japonsko jedinou asijskou zemí, jež nebyla součástí světového koloniálního panství. Až do konce druhé světové války bylo navíc jedinou zemí mimo západní kulturní okruh, která úspěšně prošla procesem modernizace .
This ground-breaking anthology includes the work of
over 90 writers and translators active in Prague
during the two decades following the Velvet
Revolution.
Druhé číslo časopisu Historie - Otázky - Problémy se věnuje problematice katolického osvícenství a reformního katolicismu, tedy specifickému období náboženských a církevních dějin 2. poloviny 18. století.
První číslo časopisu Historie – Otázky – Problémy, nového periodika Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je věnováno raně novověké tematice.
Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)
Výbor z díla doc. Pavla Nováka (1932–2007) představuje vůbec první samostatné vydání vědeckých příspěvků českého jazykovědce – obecného lingvisty, bohemisty a albanisty, který spojil své odborné působení především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy
Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
„Píšícími Minervami“ označuje Libuše Heczková české literární kritičky a esejistky přelomu 19. a 20. století. Zaměřuje se především na kritičku a feministku Elišku Krásnohorskou a na ty, které ji následovaly – Terézu Novákovou a Žofii Pohoreckou.
Studie představuje výsledky dlouhodobého výzkumu Katedry teorie kultury (kulturologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v letech 1992 až 2008. Výzkum byl prováděn ve městech Český Krumlov, Blatná a Velké Meziříčí.
Publikace se soustředí na to, jak je v české próze reflektována a zobrazována Itálie. Jde především o texty, které vznikly ve 20. století, ale nejsou opomenuty ani prózy 19. století.
Sborník příspěvků přednesených na symposiu ,,Život a dílo profesora Josefa Cibulky" dne 14.12. 2007 Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
