Kniha na konkrétních příbězích pojednává o obecném problému lidského utrpení. Jejím cílem je varovat před všemi formami násilí páchaného na jednotlivcích i skupinách lidí, především před násilím způsobeným válkami.
Atlas pro školu a rodinu přináší srozumitelně předává nejnovější poznatky historických výzkumů. Předkládá geograficko-historické informace od vzniku země až po současnost, shrnuje politické i kulturní dějiny ČR, vývoj životního prostředí i klimatu.
Čtenář se díky této publikaci dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.
Autor sleduje detailně vývoj evropského fašismu v období 1919-1945, popisuje jeho jednotlivé stránky, aby se v závěru mohl soustředit na otázku, zda se fašismus může objevit i mimo Evropu a zda a v jakých projevech trvá v našem okolí.
Nový - oproti původnímu rozšířený a upravený soubor glos historika Bedřicha Loewensteina, kombinující "vážné s polovážným a nevážným", se obrací k těm, kteří mají rádi inteligentní a břitkou ironii.
Doc. MUDr. Jan Měšťák,CSc. se v rozhovoru s Pavlou Petrákovou Slancovou zamýšlí nad etickým a společenským rozměrem vlastního oboru, nad poptávkou současné moderní společnosti po "fyzické kráse a dokonalosti, porovnává vnímání role ženské a mužské krásy.
Peter Švorc věcným způsobem popisuje jednotlivé aspekty politického, hospodářského, sociálního a kulturního života Podkarpatské Rusi, sleduje myšlenkové koncepce rusínské politické a kulturní emancipace i neklidný vývoj tohoto regionu.
Druhý díl publikace Dům na skále – který nese podtitul Církev bojující, 1950 – květen 1960 – pojednává o snahách komunistického režimu podrobit si církev násilím.
V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život.
Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem.
Kniha navazující na publikaci Ženská vydrží víc než člověk, která rovněž vznikla na základě rozhovorů uskutečněných v rámci mezinárodního projektu Pamět' žen.
V doprovodu Františka Dvořáka nás čekají nevšední zážitky: poznáme nejvýznamnější, ale i opomíjená díla, vyslechneme poutavé příběhy jejich vzniku, objevíme polozapomenuté české stopy... A také můžeme najít nový, osobní vztah k umění.
Ferro se zabývá všemi koloniálními praktikami Evropanů, ale i kolonizací arabskou, tureckou či japonskou a snaží se nalézt jejich společné body i rozdíly.
