Ideální město v divočině

(...) Recenzovanou publikaci lze číst na více úrovních, což jí dává punc moderně pojaté práce. Absolventka historie a etnologie si z obou oborů vzala to lepší, takže se zdárně pohybuje jak na poli novověkých dějin (zdůraznit lze její postřeh o diferenciaci národních identit v rámci Tovaryšstva, s indicií v posměšcích určeným hůře hovořícím nešpanělským členům, kteří možná i proto vyhledávali odlehlé misie), tak i v problematice indiánských etnik Pimů, Yaquiů, Tarahumarů či Odžibvejů. Ostatně, co považuji za nejpřínosnější, je znovuotevření pozapomenutého zájmu o činnost Moravské církve u Delawarů či Irokézů.